Převratný rozsudek pro politiky. Starosta dostane odškodné za to, že po obvinění odstoupil z funkce

Tři miliony korun musí stát zaplatit bývalému starostovi Prahy 2 Jiřímu Paluskovi jako náhradu ušlého platu, když po svém obvinění ze zneužití pravomoci dobrovolně složil funkci starosty. Rozhodl o tom v pondělí Obvodní soud pro Prahu 2. Požadované peníze přitom přiznal Paluskovi až napotřetí. A až poté, co se exstarosty opakovaně zastal Ústavní soud i Nejvyšší soud.

Uvedené rozhodnutí se může stát precedentem pro další podobné případy. Soudy už nebudou moci tak jednoduše odmítat zaplatit politikům ušlou mzdu jako dosud. A těm z nich, kteří jsou obviněni, vysílá vzkaz, že když se dobrovolně vzdají funkce, tak v případě očištění mohou mít nárok na odškodné. To jim dosud soudy upíraly.

Cesta Palusky k odškodnému přitom trvala osm let. A soudy mu původně vzkazovaly, že na něj nemá nárok – funkce se totiž vzdal dobrovolně.

Kariéru Paluskovi, jenž byl v komunální politice více než 20 let, ukončilo obvinění, že nechal z obecních peněz rekonstruovat byt, který později získal jeho syn. „Bylo mi sděleno obvinění, tak si myslím, že takový člověk nemůže fungovat v čele městské části,“ vysvětlil v březnu 2012 svoji rezignaci s tím, že je připraven prokázat svoji nevinu. To se mu také podařilo. Soudy zhruba po třech letech rozhodly, že se žádný trestný čin nestal.

Starostové chtěli odškodné za zveřejnění svého majetku. Rozhádali Ústavní soud

7. 2. 2023 ▪ 6 min. čtení

Paluska vzápětí začal usilovat o očištění svého jména a odškodné. Na státu sice vysoudil omluvu a náhradu za své stíhání včetně toho, co jej stáli jeho advokáti. Ale neuspěl už s žádostí, aby mu stát doplatil ušlou odměnu za funkci starosty. Ta v té době činila 61 tisíc korun měsíčně.

Ministerstvo spravedlnosti i soudy argumentovaly, že postu se vzdal dobrovolně. „Byl to sám žalobce, kdo rezignoval na funkci starosty. K zániku funkce tudíž nedošlo v přímé příčinné souvislosti s nezákonným stíháním,“ konstatoval prvoinstnační soudce Luděk Pilný, který žalobu na odškodné od počátku řešil.

Ústavní soud zasahuje

Palusky se až před dvěma lety zastal Ústavní soud, který jeho rezignaci označil za příkladnou. „Pokud naznal, že je v souladu s politickou kulturou, aby v případě zahájení jeho trestního stíhání rezignoval na výkon veřejné funkce, lze mu to jen stěží přičítat k tíži,“ řekl ústavní soudce Tomáš Lichovník.

„Jinak by měli politici silný argument, proč mají ve své funkci setrvat i přesto, že je proti nim zahájeno trestní stíhání,“ dodal. Paluskovo gesto ocenil jako důležité také proto, že dává občanům víru, že funguje systém zastupitelské demokracie.

Pilný ale Paluskovu žalobu zamítl i napodruhé. Exstarosta podle něj tentokrát dostatečně neprokázal, jaké měl roční příjmy. A to přesto, že soudu předložil svá daňová přiznání, kde byl uveden jeho příjem z funkce starosty.

Pilného verdikt tentokrát ostře zkritizoval Nejvyšší soud a případ mu vrátil k třetímu projednání. Podle něho je to naopak stát, který jako žalovaný má případně prokázat, proč si myslí, že na uvedenou náhradu nemá Paluska nárok.

Soudce Pilný tak bývalému starostovi napotřetí vyhověl. Žalovanou sumu jen mírně zkrátil – Paluska žádal 2,3 milionu za 34 měsíců nezákonného stíhání, soud ji ale přiznal jen do dne voleb a odečetl vyplacené odchodné. Paluskovi tak přiznal 1,85 milionu korun. K nim se ovšem musí připočítat úroky, které k dnešnímu dni činí dalších 1,1 milionu korun.

Obhájce starosty hájí soudce

Paluskův advokát Vladimír Dvořáček se přesto Pilného zastává. Podle něj se soudce v prvních dvou zamítavých rozhodnutích jen držel toho, jak se v obdobných případech postupuje a jak byl do té doby vykládán zákon. „My se to právě snažili prorazit tím, že jsme tvrdili, že je znakem politické kultury, že člověk odstoupí, když je obviněn. Ale k jeho odvolání by došlo stejně.“

Sám přitom nemyslí, že by Paluskův příklad, kdy se nakonec domohl ušlého platu, strhl další obviněné politiky k následování. „Je to věc každého člověka a spousta právníků jim bude říkat: neodstupujte, neodstupujte, protože tím přiznáte vinu,“ líčí Dvořáček.

Verdikt jako precedent vítá i advokát Václav Vlk, který se specializuje na ochranu osobnosti a vymáhání škod způsobených státem. „Jsem rád, že Nejvyšší i Ústavní soudy řekly: neseš odpovědnost, milý státe, když takového člověka neoprávněně vyřadíš z politiky.“ Současně ale upozorňuje, že by se přesto nemělo automaticky v těchto případech odškodné či náhrada ušlého platu vždy přiznávat. A každý případ by se měl posoudit jednotlivě.

„Může se stát, že některé jednání formálně neporušovalo žádný předpis, nebylo trestné, ale přesto to bylo třeba zvýhodnění kamaráda nebo bráchy, prostě lumpárna, která byla ve prospěch někoho jiného,“ poukazuje.

Právní zástupce ministerstva spravedlnosti Michal Trkan nechtěl říct, zda se proti verdiktu odvolají. „Musíme to probrat.“

„Svůj díl viny zaplatím“

To, že se po obvinění vzdal své funkce, nebyl jediný Paluskův krok, kdy zareagoval jinak, než čeští politici běžně dělají. V roce 2012 radnice Prahy 2 dostala od antimonopolního úřadu třísettisícovou pokutu za to, že několik měsíců prodlužovala bez soutěže zakázku na vytápění městských bytů.

Důvodem bylo to, že se radnici včas nedařilo vysoutěžit nového dodavatele poté, co dosavadnímu vypověděli smlouvu, protože byl moc drahý. O postupu tehdy rozhodla celá rada, když schválila postup, který navrhl Paluska. Paluska pak dobrovolně uhradil 33 tisíc korun – tedy jednu devítinu udělené pokuty.

„Nedělám mrtvého brouka. V radě nás tehdy sedělo devět. Jako projev dobré vůle jsem zaplatil svůj podíl,“ uvedl tehdy Paluska, který byl přesvědčen, že městské pokladně ve skutečnosti ušetřil peníze.

„Radnice na jedné straně musela zaplatit tu pokutu, ale na druhé jen za tu první topnou sezonu tím, že vypověděla původní smlouvu, ušetřila čtyři miliony korun,“ poukázal. Mrzelo ho však to, jak se zachovali jeho kolegové – místo aby i oni zaplatili svůj díl, naopak jej zažalovali, ať zaplatí i zbytek pokuty. Byť uvedený postup odsouhlasila celá rada, byl to on, kdo materiál do ní předložil – a má tedy největší podíl viny.

Soud nakonec žalobu smetl – ke způsobení škody nevedlo podle ní to, že na popud Palusky radnice vypověděla starou nevýhodnou smlouvu, ale že včas neuzavřela novou.