Slovenské hlavní město přistoupilo k experimentu, k němuž vedení Prahy nemělo odvahu. Analýzou spotřeby elektřiny získala Bratislava cenná data, která jí pomohou udělat si lepší obrázek o problémech s prázdnými byty. Právě neobsazené nemovitosti přispívají k větší nedostupnosti bydlení pro běžné obyvatele, protože ještě více omezují už tak nedostatečnou nabídku bytů na trhu. Dlouhodobě se však nedaří odpovědět na otázku, jak velký jejich vliv skutečně je. Bratislava nyní zjistila, že má takových bytů zhruba 18 tisíc. Tedy pouhou třetinu toho, co uváděl tamní statistický úřad. Praha se však u sousedů ani nyní inspirovat nehodlá.

Zmíněný počet tvoří asi 7,5 procenta z celkového bratislavského bytového fondu, který čítá zhruba 240 tisíc jednotek. Ani číslo zjištěné pomocí elektroměrů, tedy na základě nulové či nezvykle nízké spotřeby, není zcela přesné. Zahrnuje totiž i údaje o zahradních chatkách nebo bytech v dědickém řízení, které jsou neobydlené jen dočasně.

„Finální číslo je určitě nižší,“ uvedl pro slovenský Denník N mluvčí bratislavského magistrátu Peter Bubla. Bratislava tak usoudila, že problém prázdných bytů není natolik závažný, aby kvůli němu usilovala o zavedení speciální daně.

Slovenská zkušenost by měla být důležitou zprávou také pro Česko. To stále neví, kolik prázdných bytů v tuzemských městech doopravdy je. Jediná oficiální data pocházejí ze sčítání lidu prováděného Českým statistickým úřadem. Podle něj bylo například v Praze v roce 2021 neobydlených více než 93 tisíc bytů, tedy přibližně každý osmý. Zjištění z Bratislavy však ukazují, že data statistiků jsou od reality velmi vzdálená. Tamní úřad uváděl asi 51 tisíc prázdných nemovitostí.

Problém je v definici prázdného bytu. Statistici za něj považují takový, v němž nikdo neuvedl trvalé bydliště ani jej neoznačil za místo, kde skutečně žije. Reálně se ale stává, že lidé bydlí třeba kvůli práci v pronajatém bytě v jiném městě, kde však nejsou přihlášení k pobytu. Do dotazníků pak napsali pouze adresu trvalého bydliště, čímž zmíněný nájemní byt zůstal formálně prázdný.

Praha o analýze elektroměrů v minulosti také uvažovala. S nápadem přišla v roce 2019 magistrátní koalice pod vedením tehdejšího primátora Zdeňka Hřiba z Pirátů. Právě jeho strana byla největším propagátorem myšlenky. Piráti tak chtěli vytipovat byty, které jejich majitelé koupili jen s cílem vydělat na růstu jejich hodnoty. Ty pak hodlali zatížit vyšší daní z nemovitosti. Od záměru ustoupili během několika týdnů po velmi silné kritice. Odpůrci, mezi nimiž byl i koaliční partner Pirátů Jiří Pospíšil (TOP 09), tehdy nápad označili za zásah do soukromí a vlastnických práv.

Myšlenka zůstává u ledu i za současné vládní koalice, kterou tvoří uskupení Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Piráti a hnutí STAN. Mluvčí magistrátu Vít Hofman na dotaz HN uvedl, že vedení hlavního města o napodobení bratislavského postupu nyní neuvažuje.

Znát skutečné množství prázdných bytů může politikům pomoci při řešení dostupnosti bydlení. Ta se ve velkých světových metropolích stala jedním z nejzásadnějších problémů. Pro obyvatele Prahy a Bratislavy je vlastní bydlení dosažitelné takřka nejhůře z celé Evropy. Podle dat poradenské společnosti Deloitte je v obou městech na koupi bytu třeba více než 14 místních ročních průměrných platů. Déle šetří už jen obyvatelé nizozemského Amsterdamu. Spolu s tím začínají růst i ceny nájemného.

Se znalostí počtu prázdných bytů mohou města lépe vyhodnotit, nakolik by k dostupnějšímu bydlení přispěla jejich regulace nebo vyšší zdanění. K tomu v minulosti přistoupil například kanadský Vancouver. Daň z neobydlených nemovitostí tam zavedli před šesti lety. Činí tři procenta z odhadované tržní ceny bytu. K dlouhodobému zlevnění bytů to sice nevedlo, město díky tomu ale během čtyř let snížilo asi o třetinu počet nemovitostí, které zůstávají prázdné. Vancouver také za stejnou dobu vybral na dani 115,3 milionu kanadských dolarů, tedy v přepočtu asi 1,9 miliardy korun. Peníze použil na rozvoj projektů dostupného bydlení.

V Česku je daň z nemovitosti dlouhodobě jedna z nejnižších v OECD. V době překotného růstu cen realit proto majitele nic nemotivovalo, aby své byty drželi obsazené. Zajímavý výnos jim nabízelo už jen samotné zvyšování jejich hodnoty. Zároveň nemuseli riskovat, že narazí například na problémového nájemníka, který byt zničí, a oni tak budou muset investovat do jeho následné rekonstrukce.

Takový postup se sice s útlumem realitního trhu přestal vyplácet, majitelé ale své byty na trh ve velkém neuvolnili. „Nesetkávám se s tím více než v jiných dobách. Kdo si může bezdůvodně dovolit držet byt prázdný, si to velmi pravděpodobně může dovolit i teď,“ říká Petr Bulan, realitní makléř ze společnosti Century 21.

Dalším impulzem pro majitele může být chystané zvýšení daně z nemovitosti, které má od 1. ledna přinést vládní úsporný balíček. Stoupnout by v některých případech mohla až na dvojnásobek.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?

Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter Peníze

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist