Mnozí z nás si pamatují plynovou krizi z roku 2009. Tato zkušenost vedla k tomu, že ve Státní energetické koncepci z roku 2011 a následně i v její aktualizaci z roku 2015 bylo jasně deklarováno, že pro Česko je bezpečnostní prioritou číslo jedna vybudování severojižního propojení novou tranzitní trasou z terminálu na LNG ve Svinoústí přes Polsko (plynovod Stork II), Moravu (Moravia) a dále plynovodem BACI do Rakouska. Výsledek je po 12 letech nulový.

Odpor proti tomuto projektu, ať už od úředníků státní správy, lidí napojených v naší zemi na Gazprom, Net4Gas nebo podnikatelských skupin majících jiné obchodní zájmy, vedl k promarnění příležitosti. Možná největší v roce 2015, kdy jsme z nepochopitelných důvodů podpořili slovenský projekt, který nás výrazně oslabil, a nevyužili jsme přímou nabídku na pokračování projektu polské strany.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak kritická je situace v Evropě ohledně zásob plynu?
  • Za jakých podmínek se Německo ocitne během nadcházející zimy v energetické krizi?
  • Co vyplývá pro Česko z energetické závislosti na Německu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.