Pověstné dvě čárky na antigenním testu v posledních dnech vidí stále více lidí. I když velká část nemocných podle lékařů ani výsledek nenahlásí, oficiální statistiky dokazují, že covid opět sílí. Pozitivních je v tuto chvíli nejvíce za poslední rok, konkrétně od konce loňského října. Přeplněné čekárny potvrzují i lékaři a vyšší čísla nemocných hlásí i zaměstnavatelé.
Tento scénář už ostatně přes měsíc naznačovala data z odpadních vod. Z měření Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) vyplývalo, že množství covidu je ve společnosti stejné jako před dvěma lety, tedy v pandemických letech.
Podle oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví bylo v pondělí evidováno téměř dva a půl tisíce nových případů. A trend potvrzují už i lékaři. „Máme tu epidemii podzimních viróz a do toho nastupuje covid,“ říká místopředseda Sdružení praktických lékařů Michal Bábíček, který má ordinaci v Chomutově.
Podobné zkušenosti má i pražská lékařka Jitka Bezdíčková: „Vidíme obrovský nárůst covidových pacientů, obecně tedy všech respiračních onemocnění, ale z hlášení zdravotního ústavu je vidět, že velká část respiračních nemocí je tvořena covidem.“ Klinický průběh je podle Bezdíčkové rozdílný, záleží na tom, jestli daný člověk covid prodělal v posledním roce, případně zda byl očkován. Ten, jehož imunita se s covidem „setkala“, má obvykle ucpané dutiny, rýmu, projevy lehčí virózy. „Kdo covid neměl celý rok, má obvykle vyšší horečky, urputné bolesti hlavy, zimnici a celý týden je vyřazen z provozu, další týden pak ještě probíhá rekonvalescence,“ dodává lékařka.
Vyšší nemocnosti si všímají i zaměstnavatelé. „Vidíme to na číslech nemocných, málokdo se ale testuje, takže to berou jako obecně respirační nemoci, těžko říct, kolik z toho je covidu. Není to ale rozhodně takový problém jako v pandemických letech,“ říká Jiří Horecký z Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
Covid neměli, ale kašlou a kašlou... Lékaři zkoumali „dlouhé nastydnutí“
Že je množství oficiálních nemocných nižší než ve skutečnosti, potvrzují i lékaři. Sami netestují všechny pacienty, a i když je otestují, antigenní testy nemusí nemoc odhalit. „Často lidé přicházejí až několik dní poté, co jim je špatně, a viru už nemusí mít tolik, takže test ukáže negativitu,“ říká například brněnská lékařka Sylva Táborská.
Podle Bezdíčkové je problém i to, že lidé často volají a žádají o neschopenku rovnou, na základě antigenního testu. „Ten ale může být falešně pozitivní i negativní, ideální by bylo, abychom pacienty viděli, na to ale zase nemáme prostor,“ říká Bezdíčková s tím, že první tři dny nemoci by se neměly vůbec řešit přes lékaře. „Je to pro nás šílená administrativa, když nemocný nepotřebuje lékaře, ale potřebuje jen uvolnit z práce. Mělo by se to vymyslet jinak,“ dodává ještě. Na tuto praxi „naskočili“ lékaři během covidu. Lidem s pozitivním testem se rovnou vystavila nemocenská, bez toho, aby je lékař musel vidět. A mnohde to přetrvává dodnes.
Počty hospitalizovaných jsou stále velmi nízké, aktuálně kolem pěti stovek, některé nemocnice už kvůli nákaze ale omezují návštěvy svých pacientů. Před pár dny kvůli covidu vyhlásila zákaz návštěv na části oddělení například Ústřední vojenská nemocnice v Praze nebo některé regionální nemocnice.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist