Patricie Šedivá pracovala u operátora T-Mobile už dvacet let. Toužila ale po změně a odešla. Pět let sbírala zkušenosti v jiných firmách, ale před rokem ji z její původní práce oslovili, jestli by se nechtěla vrátit na pozici mluvčí. A tak šla. Mimo jiné ji zlákal pocit, že se vrátí někam, kde to dobře zná. Měla ale také možnost si vyjednat vyšší plat. Podobných případů, kdy se zaměstnanec vrací do firmy, z níž předtím dobrovolně odešel, je na pracovním trhu stále více. 

Trend známý jako bumerangoví pracovníci (boomerang workers) firmy cítí celosvětově zejména v posledních měsících. Jak potvrdila analýza amerického trhu odborníků z týmu sociální sítě LinkedIn, podíl takto se vracejících zaměstnanců v letošním roce výrazněji stoupl poprvé od roku 2015. Zatímco v předchozích letech byl stabilně na průměrné hodnotě kolem 1,7 procenta, v roce 2023 dosáhl dvou procent.

Ačkoli jde jen o nízké procento ze všech lidí v produktivním věku, ukazuje tento trend směr, kterým se ubírá i český trh. „Rozhodně je cítit, že se sentiment na trhu postupně mění a opět roste význam vzájemné loajality a důvěry mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem,“ konstatuje například Ilona Malá, personální ředitelka internetového supermarketu Košík. Za poslední měsíce se do firmy vrátili čtyři zaměstnanci, kteří ji před lety z vlastní vůle opustili.

Nejčastějším důvodem, proč tito pracovníci původně ze své práce odešli, je přitom podle odborníka na firemní kulturu Jana Klusoně potřeba změny. „Často se jedná o lidi, kteří u jednoho zaměstnavatele pracují dlouhé roky a cítí stereotyp,“ říká šéf české a slovenské pobočky personální platformy Welcome to the Jungle.

Někteří pak ale podle Klusoně na nové pozici zkrátka neunesou šok v podobě jiné náplně práce a neznámého prostředí. A tak se po čase opět vrátí k původnímu zaměstnavateli, kde cítí jistotu. Lákadlem přitom může být právě i prostor pro jednání o vyšší mzdě oproti té, kterou daný zaměstnanec bral ve stejné firmě před lety – a to například díky zkušenostem, které nasbíral v jiných firmách. 

S sebou si „staronoví“ pracovníci také přinášejí jiné úhly pohledu a lepší představu o tom, co chtějí v zaměstnání dělat. „Dokážou se po své zkušenosti na firmu koukat více z nadhledu a lépe identifikovat, která role jim sedne,“ doplňuje Malá. To může být důležité například z hlediska sladění osobního a pracovního života tak, aby tentokrát už nechtěli odejít. 

Průměrná doba, po které se bumerangoví zaměstnanci vrací do své původní práce, je podle analýzy LinkedInu okolo čtyř let, přesněji 49,3 měsíce. Nejčastějšími odvětvími, v nichž se tento jev vyskytuje, jsou přitom v americkém prostředí státní správa a školství.

„Tito zaměstnanci mají oproti těm úplně novým obrovskou výhodu, a to znalost prostředí a procesů,“ říká Klusoň. Vedení předpokládá, že se v prostředí firmy i po několika letech dobře zorientují. Jejich zaučení tak podnik stojí jen zlomek peněz oproti tomu, kdyby přijímal úplného nováčka.

Jak doplňuje Radana Hartošová, personální ředitelka poradenské společnosti RSM, jsou takoví lidé také ke své staronové firmě o poznání loajálnější: „Myslím si, že na tento fenomén se nyní pohlíží pozitivněji než v minulosti.“ Zvýšený výskyt bumerangových pracovníků podle Klusoně způsobila také pandemie, kdy firmy ve větším propouštěly, a část z nich se nyní na tyto pozice vrací.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist