Uspěje firma, která umí vydělávat, ale i pomáhat, znělo na konferenci

Odevzdat správně vyplněný report, vyhovět regulacím a platit daně. Úspěch firmy ale spočívá také v zanechání pozitivního otisku ve společnosti. Ambiciózními slovy otevřel Stanislav Hladík, šéf vnějších vztahů a komunikace v Japan Tobacco International (JTI) pro Česko, Slovensko a Maďarsko, summit s názvem Good Company Circle.

První ročník konference, která se konala před týdnem v Křižíkových pavilonech na pražském Výstavišti, se zaměřil na ESG, tedy kvantifikované požadavky na firmy v oblasti životního prostředí, společenské odpovědnosti a diverzity vedení firem. Konkrétně pak na sociální působení podniků. Investoři, právníci, zástupci bank, nadací, ale i politici či poradci ministrů se shodli na tom, že právě efektivní spolupráce firemního a sociálního sektoru bude čím dál tím důležitější. A kdo bude v podnikání dbát na etiku, získá náskok před konkurencí.

Hlavním smyslem celé akce, jejímž hlavním mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny, bylo propojit firmy s neziskovým sektorem, aby vznikly nové a dobře fungující sociálně prospěšné aktivity. „Jsme tu proto, abychom poznali nové lidi, nasdíleli příběhy, zkušenosti a abychom se inspirovali. Podniky mají v dnešní době mnohem širší dopad než jen tvorbu zisku a pracovních míst. Mohou rozvíjet komunity, pomáhat tam, kde se pomoci nedostává, a vynést na světlo problémy, které by jinak zůstaly skryty,“ upozornil Hladík.

Etika v byznysu už není sprosté slovo

Japonský tabákový koncern JTI, který summit pořádá, v poslední době investuje v přepočtu miliardy korun do vývoje zahřívaného tabáku, o němž věří, že je zdravější variantou kouření. V Česku podporuje řadu sociálně prospěšných aktivit, například pomoc seniorům. Právě na sociální sféru, která ve zkratce ESG stojí uprostřed a v tuzemsku je poněkud opomíjená, se zaměřil i úvodní ročník summitu udržitelného rozvoje, jenž by se měl stát platformou pro sdílení dobré praxe.

Ekonom Tomáš Sedláček vzpomněl dobu minulou, kdy slovo etika musel spolu s kolegy pašovat do korporátního světa přes termín corporate governance. „Etika byla v podnikání považována za sprosté slovo. My ekonomové jsme byli po mnohá staletí vychováváni v přesvědčení, že to, co nás jako lidstvo posunulo tak daleko, bylo sobectví a hledání vlastního užitku,“ pousmál se Sedláček. Upozornil však, že v práci člověk tráví průměrně dvacet let svého života a že už dávno není jen něčím, co nás drží naživu, ale chceme po ní hlubší smysl. A ten spočívá nejen v dobru vůči pracovníkům, ale také v dobru konaném pro okolí.

Firmy, které radí s ESG, jsou investorsky zajímavé

Součástí konference bylo také několik panelů, na nichž vystoupili zástupci firem i sociální sféry, právníci i představitelé veřejného sektoru, ministerstev a poslanecké sněmovny. Jedním z hlavních témat společných pro všechny řečníky se stala nastupující povinnost ESG reportu, která se už od příštího roku bude týkat velkých společností v Česku.

Kdo je kdo na konferenci Good Company Circle. Sedláček, Bartoňová, Šplíchalová a další o tom, jak firmy pomáhají

30. 11. 2023 ▪ 1 min. čtení

„Z pohledu investora jsou velmi zajímavé firmy, které se ESG reportingem zabývají, radí společnostem, jak reportovat. Ony ESG proces elektronizují, digitalizují nebo využívají umělou inteligenci ke sledování uhlíkové stopy. A to proto, že každá firma v Evropě si bude muset s reportingem nějak poradit,“ podotkla Andrea Ferancová Bartoňová z Espira Investments, což je fond soukromého kapitálu.

Jiří Opletal, zástupce generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha, zmínil příručku, kterou burza pro firmy vytvořila a jež nabízí zcela konkrétní návod, jak vytvořit ESG report. „Máme ji na webových stránkách a vyvolala poměrně velký ohlas. Využívají ji i kolegové ze zahraničních burz,“ konstatoval Opletal.

Zmínil, že v budoucnu především velké firmy ve vysoce konkurenčním prostředí, kde se strhává velký boj o zákazníka a o marže, pocítí tlak na dekarbonizaci velmi intenzivně. A to protože vedle tohoto boje budou muset zároveň masivně investovat do snížení své uhlíkové stopy. „Svou roli tady budou muset sehrát banky, například vydáním zelených bondů, které investují do ESG projektů a pomohou společnostem tyto investice ufinancovat,“ je přesvědčen Opletal.

Dobro brzdí byrokracie, říká poslankyně

O konkrétní zkušenosti se v dalších částech debaty podělily i zástupkyně sociální sféry, poradkyně ministra a političky. Například poslankyně za STAN Barbora Urbanová, která se věnuje především problematice domácího násilí, řekla, že podniky mohou nezisku pomoci vyplnit slepá místa a rozšířit možnosti. „Přišla za mnou například firma s nabídkou, že nám poskytne byt pro někoho, kdo potřebuje před domácím násilím utéct,“ popsala poslankyně Urbanová.

Dodala však, že paradoxně právě stát, respektive byrokratické překážky veřejné správy, snahu o sociální pomoc brzdí. „Vezměte si, že pomáháte osobě, která to potřebuje. Přes crowdfundingovou platformu pro ni vyberete peníze, ze kterých chcete vyplatit právníky a terapeuty, ale musíte nejprve sehnat potvrzení o právnické osobě. To znamená dostavit se na tři různé checkpointy a tři úřednice vám řeknou, že vůbec nevědí, co po nich chcete,“ posteskla si v debatě Urbanová. Je proto ráda za antibyrokratické balíčky, které vytváří ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

S konkrétními příklady sociálně prospěšných projektů, radami a nabídkami ke spolupráci vystoupily i jednotlivé firmy a nadace, například Moneta Money Bank, Nadační fond Albert, Nadace Škoda Auto, Provident či Nadace Tipsport.