Vznikl přehled exekucí prováděných státními organizacemi. Statisíce lidí jim dluží na 40 miliard

S prvním zmapováním dluhů lidí vůči státním organizacím, které si exekuce provádějí převážně samy, a ne prostřednictvím soukromých exekutorů, přichází Institut prevence a řešení oddlužení. Z analýzy a webových stránek organizace vyplývá, že dluhy vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP), Finanční správě ČR, České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Celní správě ČR činí dohromady 40 miliard korun. Dlužníků jsou statisíce, nejvíce jich má VZP, dvě stě tisíc, 170 tisíc dluží finanční správě, 116 tisíc celní správě a ČSSZ 57 tisíc.

Institut, za kterým stojí autoři Mapy exekucí a Mapy bankrotů, o nová čísla a grafy rozšiřuje svůj webový projekt Nedlužím státu, ve kterém měli lidé možnost zjistit své dluhy vůči těmto organizacím. Data jsou aktuální k letošnímu květnu, tedy před zahájením posledního kola takzvaného milostivého léta, které bylo mířené právě na dluhy na daních a sociálním pojištění a jeho výsledky ještě nejsou sečtené. „Naše data by měla pomoci k vyčíslení efektu třetího kola milostivého léta, u kterého se předpokládá, že by mohlo počet dluhů významně snížit. Plánujeme proto první srovnání po konci akce 30. listopadu,“ uvedl ředitel institutu Radek Hábl.

Úspěšnější než milostivé léto. Dvě nenápadné akce mají větší dopad na dlužníky i věřitele, mohou ale stát miliardy

19. 4. 2023 ▪ 4 min. čtení

Nyní je podle Hábla zřejmé, že stát vede vlastními prostředky exekuce vůči statisícům Čechů. Jen na dlužném pojistném za sociální pojištění ČSSZ od občanů vymáhá prostřednictvím daňových exekucí dluh ve výši 7,6 miliardy korun. Finanční správa pak eviduje dluh za více než 7,5 miliardy korun, nejčastěji za neuhrazenou daň z příjmu fyzických osob nebo DPH.

Exekuce za nezaplacené pokuty od Policie ČR nebo za dluhy vůči obcím pod sebou vede Celní správa – ta aktuálně vymáhá částku 3,3 miliardy korun. Dlužné částky se nejčastěji pohybují v řádu tisíců korun na jednoho dlužníka.

Výjimkou jsou dluhy vůči VZP, která sice ve většině využívá soukromé exekutory, menší část ale vymáhá i prostřednictvím daňových exekucí. Celkově jí lidé dluží 21,2 miliardy korun a průměrný dluh převyšuje sto tisíc korun.

Doposud byly údaje o státem vymáhaných exekucích veřejně dostupné pouze částečně a nebyly ani pravidelně publikovány na jednom místě. Není tak proto jasné, jestli tyto dluhy klesají, nebo rostou. „Chceme vnést více světla do oblasti státních dluhů a exekucí, a tím motivovat státní instituce k průběžnému veřejnému monitoringu vývoje dluhů občanů vůči státu,“ říká ředitel institutu Radek Hábl. Podle něj by měl stát zpřehlednit informace o dluzích občanů vůči státním institucím a sjednotit je například pod Portálem občana.

Počet exekucí u soukromých exekutorů v letošním třetím čtvrtletí klesl podle dat exekutorské komory na necelých 650 tisíc. Mírně ale vzrostl celkový počet exekucí na více než čtyři miliony. Zvýšil se také průměrný počet exekucí na dlužníka, nyní jich je 6,3.

„Třetí čtvrtletí letošního roku potvrdilo trend, který je zřejmý už jistou dobu. Počet lidí v exekuci postupně klesá, od vrcholu v roce 2017 o více než 200 tisíc osob. Celkový počet exekucí se ale v posledním roce nedaří snížit, naopak mírně narůstá. A to navzdory opatřením jako milostivé léto, které v současnosti probíhá již potřetí, či povinné zastavování marných exekucí,“ řekl prezident exekutorské komory Jan Mlynarčík. Důvodem je podle něj skutečnost, že se exekuce nedaří včas úspěšně ukončovat. Jejich vymáhání se i kvůli zhoršené ekonomické situaci prodlužuje a přibývá tak i vícečetných exekucí.