Sociálka jako vymahač dluhů. Lidem hrozí, že kvůli novým pravidlům pro dohodáře skončí v exekuci

Pokud by firmy zaměstnávaly všechny pracovníky na dohodu klasicky, stát by na tom vydělal 15 miliard ročně. Dotlačit je k tomu mají upravená pravidla pro dohodáře, která začnou platit od léta. Nově se budou všechny jejich smlouvy evidovat a výdělky sčítat – častěji tedy z nich budou odvádět zdravotní a sociální pojištění. Tím, kdo má mít přehled o dohodách a odvodech z nich, bude Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která se na to nyní připravuje. Její pracovníci budou uhánět všechny, kteří včas nezaplatí. Za průtahy je pak může poslat do exekuce.

Nová pravidla počítají s tím, že na jednu dohodu si půjde vydělat nanejvýš 10 500 korun měsíčně, aniž by z ní pracovník musel platit pojistné. Pokud má takových smluv více, výdělky z nich se mu budou sčítat. Jakmile přesáhne limit 17 500 korun, musí odvést sociální a zdravotní pojištění ze všech dohod.

Na dohody často pracují například sezonní zaměstnanci či studenti. Dnes jsou dohody zpojistněny od 10 tisíc korun měsíčně, daně a případně pojistné odvádí zaměstnavatel. Centrálně se nikde nehlásí, takže stát o nich nemá přehled. 

Informace o tom, kolik si kdo na dohodu vydělal, budou firmy od července povinně posílat na sociálku do 20. dne následujícího měsíce. Úřad bude vše evidovat, a pokud zjistí, že některý zaměstnanec překročil v součtu limit 17 500 korun, upozorní firmu i zaměstnance, že mají odvést svůj díl důchodového pojistného.

„Pokud nebude mít zaměstnanec datovou schránku, budeme mu informaci posílat na trvalou nebo korespondenční adresu,“ sdělil HN ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Než se však k dohodářům výzva k doplacení pojistného dostane, je možné, že část z nich výdělek utratí, k řadě dalších se informace nemusí dostat vůbec.

„Dohnat pracovníka kvůli doplatku na sociálním pojištění bude v řadě případů nemožné a vzniká tak velké riziko, že tu budou vznikat nové dluhy na sociálním pojištění, a tedy i nové exekuce,“ upozorňuje expert na exekuce Radek Hábl, jenž je šéfem Institutu prevence a řešení předlužení. Pokud totiž dohodáři včas neuhradí doplatek, hrozí, že je ČSSZ pošle do exekuce. Není to neobvyklé – podle posledních dat Háblova institutu vymáhá úřad od lidí 7,6 miliardy korun. 

Státní instituce – finanční či sociální správa, celníci a zčásti i Všeobecná zdravotní pojišťovna – si své dluhy až na výjimky vymáhají samy. A to v takzvané daňové neboli správní exekuci. Dělá ji úředník a má podobné možnosti jako běžný exekutor.

Může zablokovat účet, srážet dlužnou částku z výplaty či se pustit do zabavování věcí. Výhodou pro stát je, že je tato exekuce mnohem rychlejší – nemusí se čekat, až ji povolí soud, stačí mít výkaz nedoplatků. Dlužník za to, že úřad musel přistoupit k vymáhání, uhradí paušální náklad pětistovku, zatímco u klasických exekutorů to dělá téměř sedm tisíc korun. 

V souvislosti s komplikovanou úpravou dohod se objevily spekulace, že stát chce tímto způsobem přihrát vymahačům a exekutorům nový byznys. Těm by teoreticky úřad předával pohledávky k vymožení. „Nikdy jsme žádné pohledávky žádným firmám nepřeprodávali, ani to ze zákona dělat nemůžeme,“ odmítá Boháček.

Na druhou stranu služby běžných exekutorů má stát možnost využít a dělá to i ČSSZ. Děje se to jen ve zlomku případů (v roce 2020 to bylo 0,6 procenta případů), kdy se úřadu nepodařilo nic vymoci a běžný exekutor má více možností, jak postihnout dlužníkův majetek.

Firmám se „dohodáři“ prodraží až o 40 procent. Kolik za ně zaplatí, nebudou vědět do poslední chvíle

12. 9. 2023 ▪ 5 min. čtení

Na svou novou roli související s pravidly pro dohodáře – tedy evidenci a dohled nad odváděním pojistného – se nyní správa sociálního zabezpečení chystá a bude upravovat své IT systémy. Nové povinnosti mají ČSSZ přibýt ve chvíli, kdy úřad zvažuje propuštění více než šesti stovek zaměstnanců. Boháček však věří, že by to neměl být problém díky digitalizaci úřadu.

Změna pravidla je součástí konsolidačního balíčku, který finálně schválil prezident koncem listopadu. Novinka nedopadne jen na samotné dohodáře. Sčítání výdělků mnoha firmám prodraží rozpočet na zaměstnance až o 38 procent. Navíc se o tom dozvědí se zhruba měsíčním zpožděním od výplaty.

„Pokud vám zaměstnanec předem neoznámí, že si vydělává i někde jinde, vůbec nevíte, kolik za něj ve finále zaplatíte,“ říká Lenka Řehková z účetní firmy Koru Embassy. Dohody tak podle ní přestanou zaměstnavatelé využívat.

„Zaměstnavatelům to může v některých případech způsobit problémy například v podobě chybějícího cash flow či u větších firem v podobě nepřesného účetního výkaznictví. I s přihlédnutím k novele zákoníku práce, která dohody formálně přibližuje k běžnému pracovnímu poměru, lze očekávat výrazné snížení jejich popularity,“ řekl HN na odborné konferenci Tax Forum Jakub Beran, daňový poradce z EKP Advisory.

To je ostatně jeden z důvodů, proč vláda ke zpřísnění pravidel přistoupila – aby zabránila jejich nadužívání. Jsou totiž často pro firmy a pracovníky výhodnější než lidi klasicky zaměstnávat a stát na tom tratí. Někteří lidé tak pracují na dohodu hned u několika zaměstnavatelů zároveň a přijdou si tak i na několik desítek tisíc korun měsíčně – bez nutnosti platit pojistné.

Ministerstvo práce a sociálních věcí si spočetlo, že dnes na pojistném přichází o 15 miliard korun. To je částka, kterou by firmy za dohodáře musely odvést, pokud by je klasicky zaměstnávaly.