Jeden z nejbohatších Slováků, spoluzakladatel antivirové firmy Eset Miroslav Trnka, se v půli letošního listopadu rozhodl odejít ze země a přestěhovat se do České republiky. Odůvodnil to politickými důvody. Jako cílovou destinaci volí Česko i další slovenští podnikatelé, jejich důvody se však různí. Ne vždy jde o politický podtext, často se lze setkat i s tím, že jim zkrátka slovenská legislativa nenabízí odpovídající nástroje pro zajištění ochrany jejich byznysu či jeho další rozvoj.

„Stále častěji se na nás obracejí slovenští podnikatelé, kteří chtějí spravovat svůj majetek prostřednictvím svěřenských nebo nadačních fondů. Tento trend odstartovala před třemi lety pandemie covidu, k níž se později přidaly geopolitické konflikty. A je možné, že svou roli budou hrát i aktuální změny, které se nyní dějí na Slovensku,“ říká Jakub Hollmann, společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný s.r.o. a společnosti CCS Premium Trust a.s., jež nabízí komplexní služby právě v oblasti správy majetku. Podle něj naši sousedé využívají i další zahraniční alternativy, jako jsou například lichtenštejnské nadace. Do Česka to však mají slovenští občané nejblíže, a tak logicky hledají řešení u svých sousedů čím dál častěji.

Důvod, proč slovenští občané musí zamířit jinam ze své domoviny, je jednoduchý – neexistuje u nich potřebná právní úprava. Slovenské právo totiž prozatím neobsahuje vhodné nástroje, které by byly způsobilé dosáhnout obdobných výsledků jako svěřenský nebo nadační fond v Česku či jiné západní alternativy, jež se využívají už desítky let. Díky českým nástrojům tak mají Slováci téměř na dosah ruky prostředky, kterými lze zajistit ochranu majetku, jeho profesionální správu a případně mezigenerační předání.

Podle Hollmanna se v průběhu letošního roku na Slovensku pokoušeli přijmout novelu zákona o nadacích, což by v rámci jejich právního prostředí umožnilo konečně správu soukromého majetku. „Záměrem bylo umožnit vytvářet takzvané rodinné fundace, které by mohly sloužit jako české svěřenské či nadační fondy u nás, ale nedošlo ke schválení.“

Bez dobrého partnera se klient neobejde

Ostatně zájem o svěřenské či nadační fondy neroste pouze u slovenských obyvatel, ale i v Česku. Dokazuje to fakt, že jen zhruba v posledních čtyřech letech se počet těchto právních struktur výrazně zvýšil. Zatímco ke konci roku 2018 bylo u nás evidováno zhruba 2500 svěřenských a nadačních fondů, podle odhadů by jejich počet do roku 2025 měl přesáhnout 10 tisíc.

Důvodem je mimo jiné fakt, že bohatší sféra podnikatelů v Česku i na Slovensku si stále častěji uvědomuje, že od určitého objemu majetku je správa jejich majetkového portfolia nutností, až povinností.

„Nerozlišujeme, odkud klient přichází. Vždy postupujeme tak, aby řešení odpovídalo povaze majetku a zejména tomu, čeho chce klient dosáhnout. Po úvodních jednáních si od klienta vyžádáme přehled jeho majetkového portfolia, vymezíme hlavní cíle, připravíme vstupní analýzu a na základě těchto informací zvolíme, která právní varianta je pro něj nejlepší, a to nejen z právního, ale i z účetního a daňového hlediska,“ popisuje postup jednání se zájemci o svěřenské či nadační fondy Hollmann. Podle něj slovenští klienti tvoří zhruba třetinu celkové klientely CCS Premium Trust, s nimiž řeší otázky správy majetku.

Jak předejít zbytečným komplikacím

Možné úskalí v přeshraničních jednáních představují daňové dopady, kdy je podle Hollmanna třeba myslet při založení entity na to, že se klient v konečném součtu může ocitnout v nějaké daňově ne zcela výhodné situaci. Při mezinárodním přesahu je proto nutné daňovým dopadům věnovat zvýšenou míru pozornosti. Jejich detailní analýza představuje zcela klíčovou část při volbě finální podoby řešení a jejího následného nastavení i způsobu vkladu majetku do fondu a nastavení plnění beneficientům.

Mezi Českem a Slovenskem existuje dohoda o zamezení dvojího zdanění, která stanoví jasná pravidla při přeshraničním fungování. U fondů pak obecně platí, že je nutné rozlišovat mezi plněním ze zisku a z ostatního majetku.

„Když se právní entita vhodně nastaví, tak daňové konsekvence pro slovenské klienty jsou prakticky nulové. Není ale dobré, když klient pro zakládání fondů zvolí společnost, která nemá dostatek zkušeností a přeshraniční přesah. Nelze vzít slovenského klienta, založit mu bez rozmyslu například svěřenský fond, převést do něj veškeré podíly na jeho společnostech a nemovitosti. Ve fázi, kdy by pak mělo být ze svěřenského fondu plněno, by slovenský klient mohl být velmi nemile překvapen, jaké daňové dopady by – ať už ten přesun majetku do fondu, nebo pak to plnění z fondu – na něj mělo,“ upozorňuje Hollmann.

Pokud se svěřenský fond na začátku nastaví nedostatečně a s chybami, je velmi náročné, například i pro klienta finančně, ho celý předělat. Zakladatelské dokumenty (není‑li tak stanoveno) totiž neumožňují zpětné kroky, které by vedly k potřebné nápravě. To opravdu může být velká nevýhoda, jež vyvolává komplikované situace, a mohou vznikat problémy, které se později musí řešit.

„Už jsme se několikrát setkali se založenými strukturami klientů, kteří za námi pak přišli, zda s tím nejde něco udělat, protože to nevyhovovalo jejich cílům. Pokud nejsou domyšlené všechny důsledky, tak jsme celý fond museli zakládat znovu,“ popisuje zkušenosti z praxe Hollmann.

„Představte si podnikatele, který vlastní nemovitosti a disponuje finančním majetkem, který vloží do fondu a následně jej bude chtít převést na beneficienta. Při správném vnitřním nastavení nebude mít plnění beneficientovi minimální nebo až žádné daňové konsekvence. Při nevhodném nastavení může plnění podléhat zdanění v nejhorším možném případě až do výše téměř 50 procent. Dopady jsou pak zcela zásadní,“ vysvětluje Hollmann s dodatkem, že jde o krajní případ. Vždy totiž existuje více variant a snahou odborníků vždycky musí být takový postup, aby probíhal právně a daňově tou nejšetrnější cestou.

Jako klíčové pro každého klienta bez ohledu na to, odkud je, považuje společník CCS Premium Trust to, aby klient měl dobrého partnera, který mu se založením potřebné majetkové struktury kvalitně pomůže. Jedině tak lze založit potřebnou a vhodnou skladbu portfolia, aby vypadala a fungovala podle představ klienta a na míru jeho požadavků. Tedy zaručovala zajištění mezigeneračního předání, zachování celistvosti majetku, případně nastavovala jasná pravidla pro přerozdělení majetku a nabízela motivaci pro nastupující generace.

Článek vznikl ve spolupráci s CCS Premium Trust.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist