První otec uspěl u soudu ve sporu o výchovné. Sociálka se má ptát dětí, kdo z rodičů o ně pečoval víc

Devětašedesátiletý pan Bohuslav si letos podal žádost o výchovné na dvě ze svých tří dětí, které mu byly před lety po rozvodu svěřeny do péče. Neuspěl, a to ani při odvolání. Výchovné na všechny děti dostala automaticky jeho bývalá manželka, úředníci totiž usoudili, že se o děti víc starala ona.

„Zamítnutí jsem pociťoval jako nespravedlnost, proto jsem se obrátil na soud se žalobou,“ uvedl důchodce, který si nepřál uvést celé své jméno, jeho totožnost nicméně redakce zná. A krajský soud se ho zastal. Z rozsudku, který mají HN k dispozici, vyplývá, že úředníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) teď budou muset přezkoumávat jeho žádost znovu. Zákon jim přitom nedává jednoznačné vodítko. Žalob na výchovné již čeká u soudů na dvě desítky a další budou zřejmě přibývat. 

Přiznávání výchovného, které jednomu z rodičů navyšuje od letošního roku starobní důchod o pětistovku za každé vychované dítě, provází v praxi často komplikace. V polovině roku evidovala ČSSZ téměř pět set sporů, které nejprve řešili úředníci na okresní úrovni, následně se někteří neúspěšní žadatelé odvolali na ústředí správy a ti vytrvalejší teď ženou věc až k soudu. Kromě pana Bohuslava zažalovalo zamítavé rozhodnutí správy nejméně 19 nespokojených rodičů, informovala na dotaz HN mluvčí správy Tereza Koukolová. „Žaloby podávají zejména vdovci, přičemž argumentují zpravidla tím, že o děti pečovali v největším rozsahu, například ze zdravotních důvodů na straně matky, z důvodu výlučné péče o dítě po rozvodu, práce matky na směny a podobně,“ uvedla Koukolová. 

Neúspěšní žadatelé o výchovné podle ČSSZ zatím u soudu uspěli dvakrát – jednou šlo o výše zmíněný spor rodičů, podruhé o vdovce. Konkrétně se ale úřad kvůli ochraně osobních údajů nechtěl vyjadřovat. „V obou případech byla věc vrácena ČSSZ k dalšímu došetření relevantních údajů, na základě nichž by bylo možno jednoznačně stanovit, která osoba pečovala o dítě v největším rozsahu,“ uvedla pouze mluvčí. 

Právě u vdovců je prokazování nároku na výchovné z pohledu úředníka nejobtížnější a z lidského pohledu nejcitlivější. Chybí protistrana, která by mohla argumenty žadatele podpořit nebo vyvrátit. Podle zákona vdovcům stačí podat čestné prohlášení, že pečovali víc než matka, nicméně v obavě před spekulacemi jim letos v dubnu sociální správa ještě rozeslala výzvu s upřesňujícími dotazy, jak a kdy se o děti starali. Část vdovců už na ni nereagovala a žádost tak vzdala.

Koalice už má představu, jak se částečně zbavit výchovného. Nahradí ho levnější varianta

13. 11. 2023 ▪ 4 min. čtení

Sociálka při rozhodování o přiznání výchovného vychází primárně z toho, jaké podklady jí žadatelé pošlou, ale také ze svých vlastních databází. Opírá se přitom o důvodovou zprávu k zákonu, podle které má výchovné náležet primárně matce jakožto ženě, která byla s nezletilými dětmi na mateřské, respektive rodičovské dovolené. Kromě toho má historické záznamy o čerpaném ošetřovném či o tom, zda byl žadatel v době péče o děti zaměstnaný. Podle soudu to ale nestačí, úředníci by měli dokazovat „řádně a kompletně“. 

V případě pana Bohuslava krajský soud nařídil, aby úředníci doložili nároky rodičů důkladněji a ve správním řízení vyslechli i děti. „Žádný úředník nemůže vědět a chtít rozhodovat o tom, kdo se staral víc,“ myslí si Bohuslav. Pokud ale tentokrát neuspěje, k vyššímu soudu už jít nechce: „To mi za to nestojí, tahat do toho děti a řešit kasační stížnost s právníkem.“

Podle ústředního ředitele správy Františka Boháčka budou podobné případy nastávat častěji. „Závěry soudních sporů mohou být přínosné v další rozhodovací praxi,“ uvedl pro HN Boháček. Podle něj může ČSSZ využít také možnost kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

Na možnou vlnu sporů upozorňovala ještě před startem výchovného poradkyně ministra financí a členka důchodové komise Lenka Kohoutová (ODS). Podle ní zákon není jednoznačný v tom, jak určit, kdo z rodičů se staral víc. „Je to paskvil, který bude podobné spory generovat. Očekávám, že toho bude víc,“ dodává Kohoutová. 

Výchovné je částka navyšující starobní důchod o pět set korun měsíčně za každé vychované dítě – ovšem jen jednomu z rodičů. Od letošního 1. ledna ji dostaly automaticky všechny důchodkyně, tedy 1,4 milionu žen. Muži důchodci si o výchovné museli aktivně podat žádost a přidat čestné prohlášení, že se o dítě starali více než matka. Pečující rodič, který do starobního důchodu vstupuje nově od letošního roku, si musí žádost o výchovné podat společně s žádostí o starobní důchod. Stát letos na této dávce vyplatí 19 miliard korun. 

V rámci důchodové reformy navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí výchovné změnit – ale jen u rodičů, kteří nově nastoupí do starobního důchodu. Od roku 2029 se má přiznávat jen na třetí a každé další dítě v rodině. U prvního a druhého potomka by si pak ženy nebo pečující muži mohli dobu péče o ně započítávat do důchodu, jako by brali průměrnou mzdu. Pro ty, kteří do té doby začnou výchovné pobírat, se nic nemění.