Velká malá penzijní reforma je tu. Přináší nižší vyšší důchody

Vláda do sněmovny posílá, jejími slovy, skutečnou důchodovou reformu, která by měla platit od roku 2025. Za mě je to malá reforma s velkým dopadem. A ať už to chcete nazývat reforma nebo ne, vězte, že oznámené změny důchodového systému jsou významné. Především dvě změny budou mít výrazný vliv na to, co od našeho důchodového systému může dnes mladý člověk v budoucnu očekávat.

Zásadní jsou dvě součásti této velké malé důchodové reformy: věk odchodu do důchodu a výše důchodu. Zaprvé, hranice odchodu do důchodu se bude zvyšovat spolu s věkem dožití, ale jen o dva měsíce za rok a jen pro lidi narozené po roce 1965. Cílem je, aby průměrná délka výplaty důchodu zůstala na stejné úrovni jako nyní, tj. zhruba 21,5 roku. Zadruhé, nově přiznané důchody se budou pro budoucí důchodce počítat o něco méně výhodněji, než je tomu dnes. (Konkrétně platby a roky pojištění se přepočítají v o něco menší důchody přiznané především po roce 2035.) Důchody by měly nadále růst, ale méně než před změnou.

Co to znamená pro dnes mladé lidi? Pesimisticky, dnes mladí lidé tedy půjdou do důchodu později než jejich rodiče a jejich důchody budou počítány o něco méně výhodně než důchody jejich prarodičů. Optimisticky, díky rostoucímu věku dožití a rostoucím příjmům a životní úrovni se jejich očekávaný počet let ani kvalita života v důchodu nemusí ve srovnání s jejich předky příliš, jestli vůbec, snižovat.

A co dnes staří lidé? Lidé pobírající nyní starobní důchod tyto změny přímo nijak neovlivní. Změny se také vůbec nebo jen omezeně dotknou těch, kdo se chystají do důchodu v několika příštích letech. Až na tu dobrou zprávu, že se vyplácení jejich důchodů stalo realističtější. Lidé všech generací se totiž mohou těšit z toho, že těmito změnami se činí náš důchodový systém výrazně finančně udržitelnější. A tedy, že všichni včetně dnes mladých lidí mohou s větší pravděpodobností počítat s vyplácením a vůbec existencí ne úplně nejnižšího starobního důchodu ve stáří.

Mírně vyšší věk odchodu do důchodu a mírně nižší výše důchodu vláda nenavrhuje, protože by budoucím důchodcům nepřála. Ale protože je si vědoma současné finanční neudržitelnosti důchodového systému a chce, aby stát mohl vyplácet slušně vysoké důchody dnes i v budoucnu. Obojí změny totiž výrazně sníží budoucí schodky důchodového systému. Štědrost důchodového systému a jeho dlouhodobá finanční udržitelnost jsou dvě strany té stejné mince.

Již před příchodem silných ročníků do důchodu je dnes důchodový systém v minusu – jeho příjmy v podobě sociálního pojištění jsou nižší než výdaje, tedy starobní důchody. Schodek je důsledkem kombinace řady faktorů včetně pozitivních zpráv, že se lidé dožívají delšího věku a déle studují, ale také zpráv negativních, že ekonomika zázračně neroste a mladších a pracujících lidí je a bude méně.

Penzijní spoření by se mělo zhodnocovat, ne jen „parkovat“ ve fondech bez rizika, říká důchodový matador

8. 11. 2023 ▪ 10 min. čtení

Bez reformy vláda odhaduje, že v roce 2050 by byl na jednoho důchodce jen jeden pracující oproti třem ještě v roce 2000. Kolem roku 2050 je každoroční schodek bez reformy predikován vládou někde kolem 4 až 5 procent HDP. Podle odhadů vlády každá z těchto dvou změn sníží tento schodek zhruba o 1,2 procenta HDP a spolu s dalšími opatřeními celkově alespoň na polovinu.

Tato velká malá reforma totiž není jediným vládním krokem k větší finanční udržitelnosti důchodového systému. Vláda již učinila kroky podobným směrem změnami valorizací a předčasných důchodů platných od 1. října. Vláda také schválila mírné zvýšení příjmů důchodového systému v rámci konsolidačního balíčku, například skrz zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných od příštího roku. Také vláda připravuje úpravy podpory vyšších soukromých úspor budoucích důchodců.

Kromě těchto dvou výrazných úsporných opatření je v oznámené reformě vícero drobných opatření, která naopak mírně zvýší očekávané výdaje důchodového systému. Osobně jsem k většině z nich zdrženlivý i proto, že mi nepřipadá nutné doprovázet velké úspory některým skupinám obyvatel výdajovými opatřeními jen pro některé nebo že bych očekával ještě lepší nastavení i odůvodnění těchto změn a nových prvků důchodového systému.

Na straně nových výdajů důchodového systému se jedná o nové možnosti pro rodiny a manžele a také o zvýšení minimálního důchodu. Konkrétně jde o dobrovolné sdílení vyměřovacích základů manželů a částečné nahrazení výchovného rodinným vyměřovacím základem, které bude úsporné, a zavedení tohoto základu pro ocenění doby péče o osoby závislé. Dále také nově při placení pojištění po dobu 45 let bude krácení předčasného důchodu pouze poloviční. Úspěšně dokončené doktorské studium bude počítáno do náhradní doby pojištění. Prodlouží se lhůta pro obnovu nároku na vdovský a vdovecký důchod z dvou let na pět let a sníží se věk potřebný pro vznik nároku na tzv. odložený starobní důchod. Tyto výdajově spíše drobné změny odráží.

Blahopřeji vládě k odvaze a najití kompromisu uvnitř koalice. Snad najde co nejvíce pochopení pro svoje kroky i mimo ni. Přeji nám, aby se zvrácení této velké malé důchodové reformy nestalo zásadním tématem voleb. Místo toho nám přeji, aby se politici předháněli v efektivnější podpoře vyšších soukromých úspor budoucích důchodců a v nabízení řešení dlouhodobé finanční udržitelnosti systémů sociální péče a zdravotnictví, které jsou pod podobným tlakem jako důchody.

Autor je ekonom, Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, člen NERV