V roce 2006 byl přijat insolvenční zákon č. 182 a za těch 15 let se nám dobře osvědčil. Pracovně ho ve vztahu k dlužníkům fyzickým osobám nazývám chrám solidarity. Dlužníci, věřitelé, insolvenční správci, stát i jeho orgány, včetně soudců, takto vytvořenému systému věří. Tato důvěra jedinců, skupin a institucí v jeho poctivost, spravedlnost i funkčnost tvoří žebra onoho pomyslného chrámu, jehož svorníkem je ona třicetiprocentní klauzule. Pevná, ale přece dostatečně pružná na to, aby se oddlužení v odůvodněných případech dostalo i těm, kteří na ni nedosáhnou, či naopak aby oddlužení i při splnění této hranice bylo odepřeno nepoctivým.
Má ale jednu vadu, vlastní ostatně všem chrámům. Nevejdou se tam všichni. Je to dílo lidské, tudíž i nedokonalé. Ve společnosti to bylo vždy nastavené tak, že byli a jsou lidé na okraji systému či zcela mimo něj. Někteří jsou ekonomicky nezodpovědní, jiní měli smůlu. Spektrum je velmi pestré. S tím se prostě musíme naučit žít.
Co se dočtete dál
- Jak má stát pomáhat lidem s dluhy?
- Máme k tomu dnes dostatečné nástroje?
- A nezapomíná u toho stát tak trochu na věřitele?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
