Nejnakažlivější varianta covidu se už šíří i Českem. Způsobuje intenzivní bolesti hlavy i vysoké teploty

Ačkoli oficiální data ničemu takovému nenasvědčují, odborníci zkoumající odpadní vody potvrzují, že Česko v těchto dnech zažívá zřejmě největší covidovou vlnu ve své historii. Dopady na nemocnice podle odhadů určitě nebudou tak dramatické jako v minulosti, nakažení se ale mají připravit na vysoké teploty, intenzivní bolesti hlavy i úmornou rýmu. Právě takové symptomy přináší nová, nakažlivější varianta covidu, která se už šíří zemí.

„V současnosti je v odpadních vodách velmi vysoká virová nálož, nejvyšší od začátku měření,“ potvrzuje pro HN Jan Bartáček, vedoucí Ústavu technologie vody a prostředí Vysoké školy chemicko-technologické. Ten se společností Pražské vodovody a kanalizace data vyhodnocuje s přestávkami od roku 2020. V minulosti – dle zkušeností ministerstva zdravotnictví – se počty nemocných projevily ve společnosti do 14 dnů.

Zprávy ze světa ukazují, že tato souvislost už neplatí tak přesně jako dříve. „I v zahraniční literatuře je zmiňováno, že už odpadní vody nejsou tak významnou informací z hlediska zátěže nemocnic, to je dáno hlavně proočkovaností, promořeností, ale trend naznačují,“ říká šéf Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý.

I tak je Národní institut pro zvládání pandemie v pohotovosti. Podle odhadů jeho členů by začátkem února mohlo být podle nejhoršího scénáře v nemocnicích až 4000 lidí. V době rekordních počtů nakažených přitom bylo hospitalizováno asi deset tisíc nemocných.

Česko na prahu epidemie. Na scénu nastupuje covid, nemocných je nejvíce za poslední rok

22. 11. 2023 ▪ 3 min. čtení

„Jsou to samozřejmě jen odhady, ale už dnes nám leží v nemocnicích drtivá většina pacientů 65 plus. Jsou to ti nejzranitelnější, kteří mají současně i velmi nízkou proočkovanost, a pokud čísla nakažených porostou, mohla by jich v nemocnici skončit větší část,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Dlouhý upozorňuje, že covid je pro takové lidi rána, která je vykolejí z běžného života, do něhož už nemusí být schopni se vrátit. I proto je podle odborníků současný postoj společnosti, která se nemoci ani trochu neobává, rizikový.

„Pořád máme více hospitalizací na covid než chřipku, pořád máme více úmrtí na covid než na chřipku a na covid umírá také třikrát více lidí než při dopravních nehodách minulý rok, proto bych nemoc nebagatelizoval a rizikové skupiny by měly jít na přeočkování,“ říká Chlíbek.

Vývoj může ovlivnit i fakt, že světem – i Českem – se nyní šíří nová subvarianta odvozená od mutace pirola – JN.1. „Určitě je nejnakažlivější ze všech, které zatím byly,“ říká biochemik a imunolog Václav Hořejší. Vyšší infekčnost potvrzuje i Státní zdravotní ústav. „Infekčnější určitě je, ale závažnost zřejmě bude stejná jako u předešlé varianty,“ říká Jan Kynčl z tamního oddělení epidemiologie infekčních nemocí.

Nová subvarianta piroly stojí také za nárůstem nemocných v USA, Indii a i ve Velké Británii. Ačkoliv se zdálo, že příznaky JN.1 se nijak neliší od těch předchozích typů covidu, britští lékaři zaznamenali mezi nemocnými vyšší výskyt problémů se spánkem a úzkostí. A tamní Úřad pro národní statistiku zmínil i další nové příznaky, jako je vysoká horečka, rýma nebo bolest hlavy.

„U mladších pacientů jsme už v prosinci viděli výskyt těchto příznaků. Mnoho lidí mělo dlouhou a silnou rýmu, vysoké horečky, intenzivní bolesti hlavy. Mnohdy se z toho nemohli dostat ani po dvou až třech týdnech,“ líčí Dlouhý. I v minulosti sice byly tyto příznaky popisovány, ale spíše v menším měřítku: převládala bolest sval a kloubů i zad. 

Úzkost, kterou popsali britští lékaři, ti čeští ve zvýšené míře neevidují. „Na covid se toho hodně svádí, je otázka, zda jsou úzkosti způsobené covidem, nebo zda by je lidé měli i tak,“ vysvětluje Chlíbek.