Macron před eurovolbami rekordně ztrácí, výměna na čele vlády to má zvrátit

Demise francouzské premiérky a jmenování nejmladšího šéfa vlády v historii Francie přichází necelého půl roku před evropskými volbami. Strana prezidenta Emmanuela Macrona v nich podle nynějších průzkumů zaostává za hlavním rivalem, krajně pravicovým Národním sdružením Marine Le Penové, od osmi do dvanácti procentních bodů. Takový rozdíl mezi Macronem a Le Penovou ještě nebyl.

Obměna na postu šéfa vlády má tento trend zvrátit. Dvaašedesátiletou Élisabeth Borneovou střídá dosavadní ministr školství, teprve čtyřiatřicetiletý Gabriel Attal.

Attal patří mezi oblíbené politické osobnosti mezi mladými Francouzi. Je velmi aktivní na síti Instagram a platí za nadaného komunikátora – než se stal šéfem školství, působil jako mluvčí vlády. Veřejně také oznámil, že je homosexuál.

Výměna na postu premiérky přichází po roce, kdy Francií zmítaly protesty proti penzijní reformě a Macronova vláda je velmi nepopulární. Svým krokem se šéf státu snaží dodat kabinetu novou dynamiku a zabránit debaklu v evropských volbách.

„Mladý premiér, který dobře komunikuje, bude kampaňový lídr spíše než hlavní manažer protlačování zákonů parlamentem. Jasně to ukazuje, že změnou na postu premiéra Emmanuel Macron cílí na eurovolby,“ zhodnotil to v rádiu France Info politický analytik Benjamin Morel.

„Souboji mladých“ napovídá i fakt, že lídr francouzské krajní pravice do eurovoleb je teprve osmadvacetiletý stávající europoslanec Jordan Bardella. V průzkumu z prosince 2023 přitom skončil jako šestá nejoblíbenější politická osobnost v zemi.

Rozhovor

EDF je jediná, kdo v Evropě postavil za posledních 20 let funkční reaktor, říká francouzská ministryně energetiky

9. 1. 2024 ▪ 8 min. čtení

Výměny šéfa či šéfky vlády jsou častým tahem francouzských prezidentů, když se jejich podpora ze strany veřejnosti začíná drolit. Prezidenti tím chtějí ukázat, že naslouchají obyvatelům a snaží se věci dělat jinak, lépe.

Sama Borneová vedla vládu ani ne dva roky. Macron ji nominoval v reakci na tehdy vrcholící pouliční protesty kvůli jedné z reforem právě ve snaze získat si důvěru Francouzů.

Takto Emmanuel Macron „spotřeboval“ už tři premiéry a pět vlád od roku 2017, kdy se poprvé stal francouzským prezidentem. Attal je jeho čtvrtým šéfem vlády.

Macronova strana zaostává za Národním sdružením o 12 procentních bodů podle průzkumu Ifop Fiducial z prosince 2023. Hlavní krajní pravici ve Francii by podle něj dalo hlas 30 procent lidí, kteří chtějí jít v červnu k eurovolbám. Macronově Rénaissance (Obnova) jen 18 procent.

Podle průzkumu agentury Ipsos a Sopra Steria ze stejného období je rozdíl mezi macronovci a lepenovci „jen“ osm procentních bodů. Obě šetření ale potvrdila rozevírající se nůžky mezi hlavními rivaly.

Už v posledních eurovolbách v roce 2019 strana Le Penové vyhrála nad Macronovým hnutím, tehdy však jen o jeden procentní bod. Ve sněmovních volbách v roce 2022 udržela prezidentská koalice většinu, lepenovci se ale stali skokany voleb, když počet jejich poslanců a poslankyň vzrostl nejvíc ze všech klubů, z osmi na 89 členů.

Sám Macron ve stejném roce podruhé porazil v prezidentském finále Le Penovou, pohodlně o 17 procentních bodů. Od té doby ale jeho hvězda pohasíná, zatímco ta šéfky krajní pravice stoupá.

Minulý rok nadpoloviční většina Francouzů v průzkumu Ifop poprvé od roku 1958 připustila, že krajně pravicový kandidát může vyhrát prezidentské volby. Ty příští se budou ve Francii konat v roce 2027. Macron už kandidovat nemůže, Le Penová ano.