Alena „Chcimír“ Schillerová ohrožuje obranyschopnost Česka. A my víme, proč to dělá

Hnutí ANO rozjíždí další vlnu „chcimírství“. Alena Schillerová se rozohnila, že vláda dává na obranu moc peněz. A pravila, že se osypává, když slyší náčelníka generálního štábu Karla Řehku říkat, že se musíme připravovat na válku. „My se nechceme připravovat na válku, my chceme žít v míru!“ zvolala Schillerová v široce sdíleném podcastu CzechCrunch. A další poslankyně ANO  Jana Berkovcová se ve shodě s ní sugestivně ptá: „Co je špatné na přání žít v míru?“

Takže si pojďme ukázat, jak je toto chcimírství intelektuálně bědné, proč k němu přesto ANO sahá a proč to může nakonec způsobit velký problém.

Předně můžeme poslankyně ANO ujistit, že na jejich přání žít v míru samozřejmě není špatného vůbec nic. Ovšem, jak víme, pouhé přání nikdy nestačí. Takže i pro život v míru je třeba něco udělat. Co že to je? Každý středoškolák zná latinské úsloví „Si vis pacem, para bellum“. Chceš-li mír, připravuj se na válku. Míru si může, jak víme zhruba od počátku lidské civilizace, užívat jen ten, kdo je vyzbrojen tak, že si na něj nikdo netroufne. Moderně se tomu říká strategie odstrašování útočníka a mimo jiné to v minulém století zachránilo svět před jadernou katastrofou, což by snad mohly, alespoň z doslechu, vědět i Schillerová s Berkovcovou. 

Rozhodnuto: vláda nakoupí od USA 24 bojových letounů F-35. Armádu to finančně nepoloží, tvrdí ministryně

27. 9. 2023 ▪ 4 min. čtení

Proč tedy lidé z ANO vystupují, jako by jejich znalostně-intelektuální deficit byl vyšší než deficit rozpočtu za Aleny Schillerové? Proč zpochybňují vyšší obranné výdaje a verbálně útočí i na naši armádní generalitu? Je to prosté. Za vším je pokus o další útok na vládu. Armáda, která má tradičně vysokou důvěru veřejnosti, nyní zastává na možné ohrožení země ze strany Ruska stejný pohled jako pětikoalice. Což znamená pro Petra Fialu a spol. velké plus. Pokud chce ANO nabourat zbytek důvěry ve vládu, nezbývá mu než toto plus odstranit. Tedy snažit se znedůvěryhodnit armádu, nebo alespoň její špičky. 

Lapidárně řečeno: Když se babišistům podaří armádní generalitu v čele s Karlem Řehkou vykreslit jako smečku válkychtivých šílenců, což Babiš zkoušel už v prezidentské kampani a nyní to v druhé vlně zkouší Schillerová, půjde společně s důvěrou v armádu dolů i důvěra v kabinet. A cesta k volebnímu vítězství bude pro ANO a spol. volná.

Kam taková taktika může Česko dovést? Bude to asi znít hodně tvrdě, ale nutno to říci nahlas: V zájmu momentálního politického zisku je Babišovo hnutí ANO ochotno ohrozit i obranyschopnost země. Volání po investicích do infrastruktury explicitně na úkor investic do obrany, což je přesně to, co například Schillerová požaduje, neznamená v důsledcích nic jiného než snaživě připravovat infrastrukturu pro ruské tanky.

Nikdo samozřejmě netvrdí, že ANO je fanouškem, či dokonce záměrnou pátou kolonou Putinova Ruska. Od toho jsou v české politice jiní. Což ale neznamená, že by lidé usazení v ANO nepostrádali základní hodnotovou orientaci. A že by Putin volební vítězství Andreje Babiše nepřivítal, podobně jako přivítal vítězství Roberta Fica a Viktora Orbána, kteří jsou, nikoli náhodou, jeho dobrými kamarády.