Poprvé od roku 2020 přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Světové ekonomické fórum do Davosu osobně. Na shromáždění světových finančníků a politiků potřeboval osvěžit téma pomoci Ukrajině, která za měsíc vstoupí do třetího roku války s Ruskem.
Ukrajina potřebuje víc peněz na svoji obranu, která je i obranou celého Západu, snažil se Zelenskyj přesvědčit posluchače v Davosu během úterního odpoledního projevu. Podle něj není agrese řízená Vladimirem Putinem jen o Ukrajině. „Každý, kdo si to myslí, je na omylu,“ zdůraznil Zelenskyj. Ruský prezident chce podle Zelenského vést válku, která nebude mít jasný konec.
Řešením není ani „zmrazený konflikt“ po vzoru například Podněstří nebo některých gruzínských regionů, které Rusko ovládá od roku 2008. „Putin je predátor, který se nespokojí s mraženými produkty,“ řekl Zelenskyj v narážce na množící se zprávy, že by Ukrajina měla začít s Ruskem vyjednávat o míru a nechat pod kontrolou Kremlu pětinu území, které nyní Rusko okupuje.
Zelenského popularita doma zvolna klesá. Prezident přitom potřebuje protlačit parlamentem nepopulární zákon o mobilizaci. Armádě se totiž nyní nedostává kromě munice a techniky také lidí. Ukrajinci podobně jako většina západních lídrů loni podlehli iluzi, že válka může po jedné povedené ofenzivě rychle skončit. Úspěch se ale nedostavil. Nyní se jak ukrajinská společnost, tak její západní spojenci připravují na konflikt, který může trvat léta. Pro letošní rok ukrajinská armáda přešla na všech úsecích fronty do obrany. Pro více než dvě třetiny Ukrajinců je ale podle průzkumů stále jediným přijatelným výsledkem konfliktu to, že Kyjev obnoví kontrolu hranic svého území z roku 1991 – tedy včetně Krymu.
Zelenskyj využil Světové ekonomické fórum k tomu, aby znovu připoutal pozornost světových lídrů k válce na Ukrajině poté, co se od října do centra pozornosti Západu dostal konflikt na Blízkém východě. V Davosu šlo Ukrajincům hlavně o peníze, jejichž příliv ze Západu během druhého půlroku 2023 dramaticky klesal. Pomoc blokuje v případě EU Maďarsko a domácí politická předvolební hra republikánů v případě USA.
Ukrajinský prezident v Davosu tvrdil, že peníze pro Ukrajinu jsou investicemi do bezpečnosti celého Západu, který by měl změnit přemýšlení o pomoci. „Putin se nezmění. My se musíme změnit natolik, aby šílenství, které sídlí v hlavě tohoto muže nebo jakéhokoliv jiného agresora, nezvítězilo,“ řekl Zelenskyj v Davosu.
Ukrajinský prezident se ve Švýcarsku sešel například s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem nebo s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.
Před svým projevem se setkal i s jedněmi z nejvlivnějších amerických bankéřů Jamiem Dimonem, šéfem banky JPMorgan Chase, Stevem Schwarzmanem z Blackstone nebo zakladatelem investiční společnosti Bridgewater Rayem Daliem a dalšími. Zelenskyj chtěl bankéře přesvědčit, že se nyní vyplatí uvažovat o investicích na Ukrajině.
„Jen naši lidé a vaše investice mohou vybudovat silnou ekonomiku. Potřebujeme normální investice od předvídatelných, transparentních společností. Posilte naši ekonomiku a my posílíme vaši bezpečnost,“ řekl.
Zvláště pak zdůraznil investice do obranného průmyslu, který Ukrajina buduje téměř od nuly a který by se podle názoru současné ukrajinské vlády mohl do budoucna stát důležitým i pro další západní demokracie. Některé západní zbrojovky jako Rheinmetall už s Ukrajinci plánují společnou výrobu. „Zaregistrovat firmu a začít podnikat na Ukrajině je otázka několika chvilek,“ řekl Zelenskyj v Davosu při debatě s čelnými politiky a finančníky.
Zelenskyj také byznysmenům zdůraznil, že ukrajinské armádě se podařilo vytvořit v Černém moři koridor pro nákladní námořní dopravu tím, že prakticky vytlačila ruské vojenské námořnictvo z Krymu. Tímto koridorem z Oděsy loni firmy z Ukrajiny vyvezly 16 milionů tun zboží, především potravin.
EU a USA mají dohromady na příštích několik let připraveno pro Ukrajinu zhruba sto miliard eur. Evropské peníze by mohl přinejmenším částečně odblokovat mimořádný unijní summit 1. února. Zelenskyj v Davosu zmínil, že dostal v tomto ohledu „pozitivní signály“.
Do konání summitu by EU měla na popud německého kancléře Olafa Scholze udělat revizi toho, jakou vojenskou pomoc už její členové Ukrajině poskytli. S odvoláním na diplomatické zdroje to napsal deník Financial Times. Francie, kterou za malé dodávky Scholz minulý týden nepřímo kritizoval, například zpochybňuje údaje o pomoci, které shromažďuje a zveřejňuje Kielský ekonomický institut a které politici i novináři používají jako nejrelevantnější zdroj čísel o pomoci Ukrajině.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist