Kromě počasí, ročního období, půdního terénu a klimatu je to také pracovní trh, zahraniční konkurence či aktuálně vyšší zdanění nemovitostí, které brání tuzemským zemědělcům, aby se stali světovými hegemony. V případě vína by to bylo zavedení spotřební daně, které by je naprosto zdiskreditovalo na evropském trhu a zabránilo by jim převzít žezlo od Francouzů, Italů či Španělů.
Toto poněkud jízlivé konstatování odráží pocity kohokoliv, kdo poslouchá argumenty, proč konsolidační balíček obešel širokým obloukem zavedení spotřební daně na vybraný alkohol (ano, víno je alkohol). A proč poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura opět zopakoval, že by byl pro zvedení této daně, a to od příštího roku, tomu člověk nevěří. Doposud totiž jediným krokem, který měl aspoň zhodnotit zavedení této daně, byl vznik meziresortní komise. Ustanovení komise je, jak ukazuje dlouhodobá praxe, politicky korektním způsobem, jak jakýkoliv problém nechat rozplynout v nekonečném prázdnu.
Co se dočtete dál
- Kolik přinese zavedení spotřební daně na tiché víno do rozpočtu?
- Do jaké míry by se nová daň a povinnosti s ní spojené promítly do produkce vína v ČR?
- Má smysl spotřební daň zavést?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
