Čína lakuje svůj hospodářský obraz narůžovo. Experti pochybují, že země loni dosáhla „plánovaného růstu“

Zpráva z Pekingu, že čínský hrubý domácí produkt loni meziročně stoupl o 5,2 procenta, tedy v souladu s očekáváním vlády, opět rozvířila mezi západními experty debatu o věrohodnosti oficiálních údajů. Ty svým občanům i zahraničním investorům předkládá komunistický režim, který po covidu zpřísnil kontrolu nad veškerými informacemi. O to větší pochybnosti proto nyní panují ohledně zveřejňovaných dat.

„Skepse široce panující mezi ekonomy v Číně i za jejími hranicemi je oprávněná,“ komentuje politolog a specialista na Čínu Scott Kennedy z washingtonského Střediska pro strategický a mezinárodní výzkum (CSIS).

Číslo lehce nad cílovými pěti procenty má podle něj navodit dojem, že čínské hospodářství nabralo potřebnou dynamiku, kterou podpořily soukromé investice a spotřeba domácností. „Podnikatelská komunita a investoři však nejsou přesvědčeni, že tomu tak doopravdy je,“ dodává Kennedy.

Za dvanáct let vládnutí prezidenta a generálního tajemníka komunistické strany Si Ťin-pchinga hospodářství zvolnilo tempo, narostly dluhy soukromých podniků i provincií a stavební boom skončil hlubokou krizí realitního trhu. Si Ťin-pching proto naléhavě potřebuje vylepšit výsledky své politiky, která přinesla mimo jiné větší zásahy státu do ekonomiky.

„Hospodářský růst se měl loni podle stanového cíle pohybovat kolem pěti procent, což bylo splněno, aniž bychom museli použít masivní vládní stimuly,“ prohlásil minulý týden na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu čínský premiér Li Čchiang. Tempo růstu ve srovnání s rokem 2022, kdy kvůli striktní proticovidové politice státu zvolnilo na tři procenta, se tak podle něj výrazně zlepšilo.

Zpráva Národního statistického úřadu to připisuje tomu, že Číňané po zrušení přísných ochranných opatření proti covidu během minulého roku začali čileji nakupovat, více navštěvovat restaurace, ožil domácí cestovní ruch.

Avšak experti zpochybňující více než pětiprocentní růst Číny poukazují na to, že hospodářství nadále táhne dolů krize na trhu s nemovitostmi, kde developeři, neschopní splácet své dluhy, pozastavili četné projekty, v nichž zájemci o bydlení mnohdy utopili své celoživotní úspory. Kromě toho dynamiku loni tlumil vývoz, jenž klesl poprvé po sedmi letech. Kladou si otázku, zda je oživení spotřebitelské poptávky v Číně dostatečně silné, aby vyrovnalo dopady realitní krize i menšího vývozu.

Kontejnery z Číny jsou dražší o 100 procent. Húsíové už napadli přes třicet lodí a rejdaři používají o 14 dní delší trasu

23. 1. 2024 ▪ 4 min. čtení

O oficiálních čínských údajích nejvíce pochybuje newyorská Rhodium Group. „Jsou neslučitelné s celkově malátným stavem hospodářství,“ uvádí tato analytická firma zaměřená na výzkum Číny. Podle jejího odhadu loni vzrostl tamní HDP přibližně o půldruhého procenta, letos by to mohlo být tři až 3,5 procenta.

„Letos na tom bude hospodářství lépe, neboť vláda ho podpoří rozpočtovými injekcemi. Avšak o dosažení tempa růstu jako před nástupem covidu v žádném případě hovořit nelze,“ uvádí Rhodium Group.

Podle Scotta Kennedyho je opravdu obtížné reálně posoudit stav Číny jako celku, zvláště když existují pochybnosti o odborné nezávislosti tamních statistiků na politickém vedení. Jako příklad lze uvést čísla o míře nezaměstnanosti mladých lidí ve věku od 16 do 24 let. Loni v červnu přesáhla 21 procent, načež ji statistický úřad přestal zveřejňovat. Nyní o ní informuje poprvé od loňského léta. Za celý rok prý činila kolem 15 procent. Lze to vysvětlit jedině změnou metodiky upravené podle potřeb vlády. Spekuluje se o tom, že do propočtu nejsou zahrnuti čerství absolventi roku 2023.

Jsou však i odborníci, kteří s oficiálními čísly Pekingu problém nemají. Například podle průzkumu čínského finančního webu Caixin mezi 16 čínskými a zahraničními ekonomy hospodářský růst opravdu přesáhl oněch pět procent.

„Předpokládám, že vládní čísla jsou relativně přesná. Silný vzestup spotřeby domácností lze vysvětlit skokovým zvýšením jejich příjmů,“ tvrdí Nicholas Lardy z washingtonského Petersonova ústavu pro mezinárodní ekonomiku.

Odborníci posuzující zdraví té které ekonomiky, používají také alternativní metody. Zajímají se například o spotřebu elektřiny, výrobu oceli a dalších kovů, sledují přepravu nákladů po železnici a vytížení námořních přístavů, stejně tak zájem firem a domácností o bankovní úvěry či prodej osobních aut.

V Číně si tuto metodu podle britského listu Financial Times oblíbil bývalý premiér Li Čchiang, zvláště když si chtěl udělat přesnější obraz o jednotlivých provinciích. V úřadu byl od jara 2013 do loňského března. Platil na čínské poměry za liberála a zastánce odvážnějších reforem – zřejmě proto ho Si Ťin-pching odstavil. Li zemřel loni v říjnu, když ho v bazénu vládního hotelu v Šanghaji postihl srdeční záchvat.