Ústavní stížnost hnutí ANO na omezení valorizace důchodů neuspěla. Není to překvapení. Každý, kdo si prostudoval předcházející nálezy Ústavního soudu, musel čekat, že to tak dopadne. Ústavní soud vždy říkal, že menšina má právo vyslovit svůj názor, ale většina má právo vládnout. Tedy že nekonečné obstrukce ústavní ochranu nezaslouží. Teď to zopakoval a znovu k tomu se svatou trpělivostí opozičním stěžovatelům vysvětlil, co je a co není retroaktivita. Jasné, transparentní a vyargumentované rozhodnutí.

Jedna věc ale na celém dění kolem „důchodové“ ústavní stížnosti vyvolává obavy: hnutí ANO zvýšilo intenzitu zpochybňování Ústavního soudu jako takového. Alena Schillerová už před vyhlášením nálezu prohlásila: „Doufám, že Ústavní soud je ještě strážcem ústavnosti a zastane se důchodců.“ Teď, když ANO prohrálo, je to tedy v podání Schillerové zřejmě tak, že Ústavní soud strážcem ústavnosti není. Proč jsou takové výroky nebezpečné?

Protože jde o přímý útok na dosud nikým relevantním nezpochybněné základy našeho politického systému. Schillerová rozvinula a neblaze konkretizovala vykřikování Andreje Babiše: „Mají všechno. Mají vládu, mají Senát, mají prezidenta, mají Ústavní soud!“ Jako by někdo všechny tyto instituce ukradl a postavil je proti voličstvu hnutí ANO. Je to stále koncentrovanější útok nikoli na politické protihráče, což by bylo v pořádku, ale na rozhodčí demokratické soutěže; tedy zpochybnění demokratického systému jako takového. Princip tohoto myšlení? „Kdo není v našem holdingu, je lump!“ 

Pokud to někomu připomíná heslo „Kdo nejde s námi, jde proti nám“ z nedávné doby, nebo v lepším případě rétoriku a postupy amerického exprezidenta a nyní prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, který také pracuje s paranoidní vizí ukradených institucí, a dokonce i ukradených voleb (s tímto motivem si hnutí ANO mimochodem v současném sporu o korespondenční volbu už také hraje), tak není daleko od reality.

Otázka tedy zní: Jak je to s respektem Babišovy partaje k demokratickým institucím? Nebude je chtít zradikalizované ANO v případě volebního vítězství de facto zneškodnit, aby si mohlo, přesně dle výroků Aleny Schillerové, samo určovat, co je ústavní a neústavní? A pokud ANO nevyhraje, nedočkáme se nakonec nějaké české verze útoku na Kapitol?

Nevíme. Ale náznaky obojího tu v každém případě jsou. Čekají nás věru „zajímavé“ časy.