Týden před Velikonocemi roku 2017 přinesl zprávy, které neztratily na zajímavosti ani po letech. Tehdejší prezident Miloš Zeman například oznámil, že vážně uvažuje o udělení milosti na doživotí odsouzenému vrahovi Jiřímu Kajínkovi, což brzy také udělal a pak i využil ve volební kampani. Kdo sleduje kroky českých multimiliardářů, asi si vybaví transakci, v rámci které Jiří Šmejc prodal podíl ve svém vyhlášeném letovisku na Maledivách „kolegovi“ Danielu Křetínskému. Zdaleka nejdůležitější událost začátku dubna se však udála v České národní bance, která po více než třech letech ukončila intervence za slabou korunu.
Centrální bankéři vedení tehdy guvernérem Jiřím Rusnokem to udělali vlastně v prvním možném termínu, kdy už neporušovali svůj dřívější „tvrdý závazek“, jímž garantovali, že koruna zůstane v zájmu nastartování inflace měkká. Tedy slabší než 27 Kč za euro. Udělali to po týdnech extrémního náporu spekulantů, kteří takto lacinou (a přitom na rozdíl od eura zápornými úroky nezatíženou) korunu skupovali po stamiliardách. Vše nasvědčovalo tomu, že v době sílících inflačních tlaků od přežitých intervencí dají všichni rádi ruce pryč. Ovšem dobové záznamy, které ČNB odtajnila v pondělí, ukazují, že významný člen vedení národní banky byl pro další oslabování koruny, které se podle něj mělo provádět ještě měsíce.
Na půdě ČNB se v té době ve všech pádech skloňoval název Švýcarsko. Proč byla alpská finanční velmoc brána za tak odstrašující příklad, že byla v jednom z protokolů zmíněna hned osmatřicetkrát?
Co se dočtete dál
- Co v „den D“ zažíval trh s korunou.
- Kdo byl pro pokračování intervencí a proč to prosazoval.
- Kdy se doopravdy debatovalo o ukončení intervencí a proč to radní v ten den ještě neudělali.
- Proč si bankéři z Příkopů mysleli, že intervence dělali lépe než Švýcaři.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
