Mnozí očekávali dlouhou schůzku evropských lídrů, na které měli přesvědčit Viktora Orbána, aby přestal blokovat peníze pro Ukrajinu. Summit EU ale nakonec trval jen pět minut. Přesně tolik stačilo k tomu, aby sedmadvacet šéfů států a vlád schválilo ujednání, které předtím dohodla menší skupina lídrů. To vedlo k tomu, že Viktor Orbán stáhl své veto pomoci Ukrajině.

Ukrajinská vláda může po čtvrtku počítat s pravidelnými čtvrtletními platbami v příštích čtyřech letech z evropského rozpočtu. Půjde o 50 miliard eur, tedy zhruba 1,2 bilionu korun, které Kyjev potřebuje na provoz státu – platy lékařů, učitelů či na vyplácení penzí. První peníze by měla vláda Volodymyra Zelenského dostat v březnu.

Orbán dlouho odmítal pomoc odsouhlasit. Tvrdil, že Ukrajina míří k porážce, a nedává tudíž smysl ji finančně udržovat při životě. První pokus o shodu mezi 27 státy na grantech a půjčkách pro Ukrajinu loni těsně před Vánocemi Orbán zablokoval.

Maďarská delegace dávala poté na stůl různé požadavky, které by EU přiměly změnit názor. Ostatní země s tím ale nesouhlasily. Ještě tuto středu, den před druhým pokusem zlomit Orbánův odpor, vypadala situace zablokovaná. „Nijak jsme od Vánoc nepokročili, frustrace mezi šestadvaceti lídry je obrovská,“ okomentoval mimo záznam náladu mezi politiky vysoce postavený zástupce EU.

Přesto bylo ve čtvrtek všechno jinak. V 11:21 předseda Evropské rady, tedy summitů EU, Charles Michel oznámil, že schůzka začala. A už v 11:26 tweetoval, že sedmadvacítka dosáhla u pomoci Ukrajině dohody.

Průlom nastal na neformálních debatách menší skupiny lídrů ve středu večer na okraj uctění památky nedávno zesnulého Jacquesa Delorse a ve čtvrtek ráno bezprostředně před summitem.

Složení účastníků se měnilo, klíčovou roli ale sehráli Emmanuel Macron, Olaf Scholz, Giorgia Meloniová a zástupci společných institucí. Právě z jejich debat s Orbánem vzešel „šém“, který ho přiměl veto rozpočtu stáhnout a pomoc Ukrajině mohla projít.

Z východoevropských politiků se vyjednávání zúčastnili jen litevský prezident Gitanas Nauséda a šéf polské vlády Donald Tusk. Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl do Bruselu až ve čtvrtek ráno a účastníkem těchto schůzek nebyl.

„Proces nalezení shody měl nějaké fáze a dnešní výsledek není výsledek těch dvou tří jednání dnes. Zúčastnil jsem se všech důležitých schůzek,“ reagoval Fiala na dotaz, proč se separátních pokusů dohodnout se s Orbánem neúčastnil.

Co tedy přesně Orbán „dostal“? Maďarsko na pracovní úrovni před summitem žádalo, aby se utrácení peněz Ukrajinci každoročně jednomyslně schvalovalo – Orbán by tak držel nad penězi neustále hrozbu veta. To neprošlo.

Maďarský premiér se ale spokojil s možností evropské peníze pro Ukrajinu zkomplikovat. V závěrečném dokumentu ze summitu stojí, že vedení EU povede každý rok debatu o pomoci Ukrajině – když s tím všichni lídři budou souhlasit. 

„Pokud se to ukáže jako nutné, za dva roky Evropská rada vyzve Evropskou komisi, aby předložila návrh na přezkum (pomoci) v souvislosti s novým rozpočtem EU,“ pokračuje dokument. Orbán tím získá veto navíc, protože každý přezkum rozpočtu unie provází jednomyslnost.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Diplomaté a insideři se na summitu rozcházeli v interpretaci toho, zda jde o Orbánovu porážku, nebo jestli přece jen získal něco nad rámec jednoho veta navíc.

Klíč k odpovědi zřejmě leží v druhé drobné změně, kterou Orbán prosadil. V závěrech ze summitu lídři odkazují jednou větou také na svoji dřívější dohodu, že případné zadržování peněz členskému státu z rozpočtu EU bude „objektivní, nestranné a založené na faktech“.

EU nyní zadržuje maďarské vládě obrovskou částku, okolo 20 miliard eur z různých fondů kvůli porušování principů právního státu. Orbánova vláda tyto peníze potřebuje a dlouhodobě tvrdí, že při posuzování stavu maďarské justice nebo policie není EU nestranná a poškozuje zemi.

„Je to o penězích. Orbán se možná nyní dostane snáz k zadržovaným fondům,“ okomentovala výsledek summitu dlouholetá maďarská korespondentka v Bruselu Katalin Halmaiová.

Tento názor sdílelo mnoho lidí blízkých jednání. „Od počátku to nebylo o ničem jiném než o tom, kolik peněz Orbán získá zpět,“ řekl mimo záznam jeden z nich. Jakou částku mohlo dostat Maďarsko neformálně přislíbenou, ale nevěděl. „To se neřeší ani v těch užších skupinkách lídrů,“ dodal.  

Sám Orbán každopádně dohodu interpretoval po svém. Označil ji za svoje vítězství – tak, že se Maďarsko nebude muset podílet na pomoci Ukrajině. To ale není pravda. Podíl z balíku pro Kyjev bude muset maďarský rozpočet zaplatit.

„Nehledejme za vším zákulisní dohody. Viktor Orbán dal přednost společné cestě a to je důležité,“ řekl k tomu český premiér. „Není příjemné být sám, to si každý z nás uvědomuje,“ dodal Fiala.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.