Rozhodnutí české vlády závazně objednat místo jednoho hned čtyři velké jaderné reaktory za cenu, která v součtu nebude daleko od současné výšky celého státního dluhu, je paradoxně i názornou ukázkou, v jaké krizi jaderná energetika dlouhodobě uvázla. K české smůle. V celém západním světě působí nyní jen tři relevantní hráči, přičemž jeden – Westinghouse – o (původně) dukovanskou zakázku aktuálně zájem nemá. Jinak se nedá vysvětlit, že současná vláda, která se silně orientuje na partnerství s USA, amerického dodavatele ze soutěže vyřadila. Kdyby to jen trochu šlo, držela by ho ve hře, což dokládá i podzimní prodloužení termínu na podání nabídek, k němuž ČEZ pravděpodobně přistoupil kvůli Američanům.
Nepomohlo to. Nabídka Westinghousu byla zjevně taková, že nebyla jiná možnost než se s ním rozžehnat. Jádro je ovšem i geopolitika, a tak nebude náhoda, že ministryně obrany Jana Černochová podepsala objednávku letounů F-35 od amerického Lockheed Martin za 150 miliard korun den před tím, než Westinghouse musel definitivně (i když co je při objednávkách reaktorů definitivní) z kola ven.
Co se dočtete dál
- - Jaké jsou handicapy zbylých uchazečů o „dostavbu“ Dukovan a Temelína?
- - Jak reálné je očekávat „slevu“ ve výši čtvrtiny ceny?
- - Proč vláda vsadila na maximalistickou variantu a jaká to nese rizika?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
