Česká národní banka (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování úrokových sazeb, otázkou je podle analytiků pouze rozsah tohoto kroku. Většina z oslovených očekává, že se bankovní rada nakonec rozhodne snížit základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Se snižováním úrokových sazeb začala centrální banka v prosinci, kdy základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Byla to první změna sazeb od června 2022.

„Inflace v posledních měsících vytrvale klesá, a je tedy pravděpodobné, že ČNB přistoupí k dalšímu snížení sazeb. Je přitom dobrá šance, že učiní větší krok a sníží sazby o 0,5 procentního bodu. Rada bude ale rozhodnutí jistě velmi pečlivě zvažovat, protože k dosažení dvouprocentního inflačního cíle je ještě kus cesty,“ uvedl Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC.

„Inflace v posledních měsících vytrvale klesá, a je tedy pravděpodobné, že ČNB přistoupí k dalšímu snížení sazeb. Je přitom dobrá šance, že učiní větší krok a sníží sazby o 0,5 procentního bodu. Rada bude ale rozhodnutí jistě velmi pečlivě zvažovat, protože k dosažení dvouprocentního inflačního cíle je ještě kus cesty,“ uvedl Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC.

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš vidí v bankovní radě ČNB dva názorové proudy, z nichž jeden, reprezentovaný viceguvernérkou Evou Zamrazilovou, preferuje spíš opatrnější postup v poklesu sazeb a druhý, zastoupený viceguvernérem Janem Fraitem, je pro rychlejší uvolňování měnové politiky. „Ve finále bude ovšem důležitý postoj guvernéra (Aleše Michla), který zatím veřejnými vystoupeními hodně šetří, zdá se být nerozhodnut a mohou ho ovlivnit jak poslední čísla, tak i celkové vyznění nové prognózy (ČNB),“ uvedl Bureš. Za pravděpodobnější variantu považuje snížení sazeb o půl procentního bodu.

„Vzhledem k utlumené domácí i zahraniční poptávce v kombinaci s klesajícími výrobními cenami se zdá být krajně nepravděpodobné, že by lednová inflace přinesla šok v podobě výrazného novoročního zdražení. Tím by padl hlavní dosavadní argument pro udržování sazeb na stávajících úrovních a namístě by bylo jejich poměrně výrazné snížení,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Zastánci opatrnějšího přístupu v bankovní radě ale podle něj mohou vyčkat na údaj o lednové inflaci, který bude znám až 15. února, než přistoupí k razantnějšímu poklesu sazeb. „Očekávám tedy důkladnou debatu mezi snížením o 0,25 a 0,5 procentního bodu,“ dodal.