Eskalátor na ústeckém hlavním nádraží vyváží na peron celou partičku mladých kluků. Může jim být kolem osmnácti. „Kde je to čínské TGV?“ rozhlížejí se kolem sebe. Ještě před pár dny by málokdo hádal, že se tady bude čekat zrovna na tuhle atrakci. Druhořadý rychlík z Ústí nad Labem do Kolína obvykle moc pozornosti nepoutá. Teď tu ale na něj čeká kolem třiceti lidí, kteří rozhodně nejsou běžní cestující. Shlukli se na konci peronu, odkud je trochu vidět do servisního zázemí RegioJetu. A čekají.

Čínský vlak

Tmavošedá jednotka přijíždí k nástupišti až pět minut před plánovaným odjezdem a ještě se chvíli čeká na to, než se odblokují dveře. Pak už se hrnou lidé dovnitř a velká část z nich si interiér doslova osahává. Jednotka je už pět let stará, ale skoro celou tu dobu prostála odstavená v Česku, pořád to tu trochu voní jako v novém autě.

Zaujme využití hned několika různých typů sedaček, samostatných i dvojsedaček s výsuvnou opěrkou. Celkově jsou trochu stísněnější – pro drobnější postavy bez problémů, ramenatý muž ale má podobně místa jako v linkovém autobusu. 

Největší zájem ale budí sedačky určené pro jízdu v polostoji – polosedu. Je to vlastně lehce skloněné opěradlo a k němu vysloveně symbolický sedák. A hned před ním další, rozteč mezi nimi bude kolem půl metru. Dávnou vizi nízkonákladových aerolinek si ale nevymysleli Číňané, vzešla ze spolupráce s původním českým klientem, tehdy soukromým Leo Expressem. Důvod? I administrativní, zřejmě kvůli požadavkům na případné dotované spoje.

„Šlo o to, aby se do jednotky vešlo 300 míst. A na to byla potřeba trocha kreativity,“ vzpomíná po letech tehdejší ředitel firmy Jakub Svoboda. Ten mezitím přešel k RegioJetu a kontakty s čínským výrobcem si vzal s sebou. Dvě vyrobené jednotky jsou už od roku 2019 v Česku, Leo Express ale od smlouvy kvůli průtahům odstoupil a dál o ně moc zájem nebyl. Od té doby přišly i o původní obchodní název Sirius. 

Potřebné testy s cestujícími si až teď vzal pod sebe právě RegioJet. Podle informací HN za využívání jednotky výrobce nechce žádný pronájem – a naopak za její odzkoušení v provozu sám platí.

Pro čínskou společnost CRRC je to stěžejní projekt. Na evropském trhu s kolejovými vozidly jsou zajímavé ceny, které umožňují zdejším výrobcům solidní fungování. Výkonná elektrická lokomotiva stojí kolem sto milionů korun, podobně i stodvacetimístná dieselová jednotka pro osobní vlaky.

Proniknout sem s konkurenční nabídkou ale vyžaduje uspět ve složitém schvalovacím procesu aspoň v některé zemi EU. Volba padla na Česko – a testy teď dospěly k provozu s cestujícími. Vlak s nimi má najezdit minimálně 48 tisíc kilometrů. RegioJet pro ně vybral ten nejméně náročný oběh, který zahrnuje čtyři spoje a asi 540 najetých kilometrů denně. Tímhle tempem testy potrvají asi tři měsíce.

„Zatím se jeví provozně dobře. Měli jsme lehké problémy s informačním systémem, ale ty se povedlo hned vyřešit,“ řekl HN po prvním dnu provozu ředitel strategie RegioJetu Jiří Schmidt. Aby se dařilo případné potíže řešit, doprovází vlak celá četa techniků, včetně IT specialisty. Když se ráno čínský personál fotil u prvního vlaku s propagačním bannerem, sešlo se na jednom místě 11 lidí. 

Ti zároveň omezili přístup do některých částí vlaku – do průchozího vagonu sice nechtěli nikoho pustit, na žádost v angličtině se ale nakonec rozestoupí. Do jednoho koncového vozu jsou však dveře zamčené a technik před nimi jen odmítavě vrtí hlavou.

„Bude jich postupně ubývat. Teď monitorují řídicí systémy, trakci i informační systém. Berou to velmi prestižně, je to pro ně velký projekt,“ říká šéf strategie RegioJetu. Sám má ale s jednotkou jen krátkodobější plány – na úpravu polepů nebo na případný pronájem. Ani jeden z vyrobených kusů kupovat neplánuje. „Ne. Z údržbového hlediska se potřebujeme soustředit na jeden typ jednotek a ten už máme vybraný,“ řekl. RegioJet má několik kontraktů na elektrické jednotky s polskou Pesa Bydgoszcz a první z nich už se v Ústí s čínským strojem potkávají.

Technicky jde přitom o podobný koncept: nízkopodlažní, nerozpojitelná jednotka s takzvanými Jakobsovými podvozky, na kterých jsou posazené konce jednotlivých článků, pneumatické sekundární vypružení. A uživatelsky?

„Druhá třída jako taková letecká nízkonákladovka, ale líbil se mi interiér té první. Tady se docela dobře inspirovali evropskými jedničkami i třeba business class v letadlech. A docela dobré to je i jízdně,“ popisuje třicátník Jakub, který se vozil první den už od rána. 

Cestovatelský nadšenec může srovnávat, proježděnou má velkou část Evropy. Teď ale míří pod hrad Střekov, aby si jednotku na ikonickém místě u zdymadel také vyfotil. Není sám – na malém molu se tísní další tři nadšenci. „Protože tohle tu nemá šanci moc dlouho vydržet. Na to je to moc atypické,“ vysvětluje další z fotografů.

Čínský vlak ale nakonec může výrazně proměnit trh s kolejovými vozidly v Evropě. Dopravci už teď mimo záznam říkají, že přítomnost levnější konkurence by uvítali už kvůli vyjednávání s evropskými výrobci. O ceně čínských jednotek se přitom zatím neví prakticky nic.

Čínský vlak

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.