Firmám klesají objednávky, polevuje vývoz a množí se zprávy o chystaném propouštění. A tím špatné zprávy pro Německo nekončí. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) mu začátkem tohoto týdne prudce zhoršila předpověď letošního růstu HDP na pouhých 0,3 procenta. Přitom v listopadu její experti uváděli dvojnásobek – 0,6 procenta.
Aktualizovaná předpověď, kterou zveřejnil pařížský sekretariát OECD, se týká dvacítky největších ekonomik světa, známých jako skupina G20. Tu tvoří 19 zemí a Evropská unie coby „kolektivní“ člen. Nejhůře si z nich vede Argentina, zasažená hyperinflací, která loni činila 134,5 procenta. OECD pro letošek očekává v jihoamerické zemi pokles HDP o 2,3 procenta.
Prognostici u většiny zemí skupiny G20 ponechali předchozí (listopadovou) prognózu. Existuje ale pár výjimek. Zatímco vyhlídky Německa potemněly, výrazně se zlepšila předpověď pro USA – z 1,5 na 2,1 procenta. Polepšilo si také Rusko (konkrétně o 0,7 procentního bodu), které svoji ekonomiku pohání obrovskými zbrojními výdaji na úkor četných „civilních“ odvětví.
Německo hodně sráží menší zájem o jeho zboží, hlavně v Číně, stižené hlubokou krizí realitního trhu. „Světová poptávka je příliš chabá na to, aby podpořila hospodářskou dynamiku Německa,“ uvedl pro deník Handelsblatt Alexander Krüger z privátní banky Hauck Aufhäusfer Lampe.
Četné centrální banky ve světě výrazně zvedly úrokové sazby, aby zkrotily inflaci. „Tím se také prodražily úvěry, z nichž se v zahraničí často financuje dovoz německých strojů, zařízení a aut,“ sdělil zmíněnému listu Klaus Wohlrabe z mnichovského Ústavu pro hospodářský výzkum (Ifo).
Slabší ekonomický rozvoj ve světě, na nějž má negativní vliv i geopolitické napětí, německé firmy bezprostředně pociťují. Na nedostatek objednávek si teď stěžuje skoro 37 procent podniků v průmyslu, před rokem to bylo 21 procent. Vyplývá to z lednového průzkumu, který institut Ifo pravidelně provádí ve zpracovatelském průmyslu.
Německé hospodářství má podle Stefana Koothse z Kielského ústavu pro světové hospodářství „spoustu písku v převodovce“. Což se začíná projevovat i na trhu práce. Četné obory na jedné straně nemohou sehnat pracovníky s potřebnou kvalifikací, na straně druhé se množí zprávy o propouštění, zejména u výrobců automobilových komponentů.
Mezi tamními firmami a v celém hospodářství panuje už delší dobu nejistota. Vyvolávají ji vleklé spory uvnitř vládnoucí koalice, tvořené sociálními demokraty (SPD), Zelenými a svobodnými demokraty (FDP), týkající se mimo jiné rozpočtové a ekologické politiky.
„Přímo do očí bijí neshody mezi spolkovým ministerstvem hospodářství a ministerstvem financí,“ prohlásil Clemens Fuest, šéf mnichovského ústavu Ifo. Podle něj jde zejména o to, jak by Německo mělo financovat opatření snižující emise oxidu uhličitého. Zatímco ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck (Zelení) by klidně přistoupil na další zadlužování, spolkový ministr financí Christian Lindner (FDP) o něčem takovém nechce ani slyšet.
Jak uvádí deník Handelsblatt, v poslední době se stanoviska těchto ministrů sblížila, pokud jde o zdaňování firem. Habeck změnil svůj postoj a podnikatelům by na daních ulevil. Podle Lindnera je to dobrá zpráva, ale důvod k oslavám není. „Současně (Habeck) Spolkovému sněmu navrhuje další dluhy za stovky miliard eur, aby mohl stát dotovat různé firmy,“ uvedl Lindner v úterním rozhovoru pro Handelsblatt.
