Když se Ursula von der Leyenová stala v roce 2019 předsedkyní Evropské komise, za svou klíčovou prioritu si zvolila razantní boj proti změnám klimatu. Z toho vznikl Green Deal, tedy záměr, aby státy Evropské unie do roku 2050 přestaly vypouštět téměř veškeré škodlivé emise. Podle von der Leyenové ale Green Deal, tedy Zelená dohoda, nemá sloužit zdaleka jen k ochraně klimatu, ale zároveň taky výrazně „nakopne“ evropskou ekonomiku. „Zelená dohoda je naší novou strategií pro růst. Zisky z ní budou větší než náklady na její provedení,“ prohlásila.

Jenže právě proti těmto nákladům teď roste odpor prakticky po celé Evropě. Šéfka Evropské komise tak začíná původní ambiciózní plány výrazně mírnit. A to především v zemědělství – farmáři v řadě zemí EU proti některým opatřením souvisejícím se snižováním emisí ostře protestují.

Zelená dohoda přitom není žádným výmyslem von der Leyenové – vypracování návrhů na razantní snížení emisí jí jako úkol zadaly samy členské státy EU včetně Česka. Lídři těchto zemí včetně tehdejšího českého premiéra Andreje Babiše (ANO) schválili cíl, aby unie do roku 2050 vypouštěla takřka nulové emise, na summitu v prosinci roku 2019. Ale s tím, jak pro tyto akce klesá podpora veřejnosti, což je patrné v průzkumech veřejného mínění napříč Evropou, část politiků od dřívějších závazků couvá.

Von der Leyenová tak například stáhla návrh na to, aby zemědělci museli do roku 2030 o polovinu snížit používání pesticidů, tedy chemických přípravků na ochranu rostlin. Jde o opatření, které už před časem odmítl schválit Evropský parlament.

Nepodporovala ho ani řada členských států EU včetně Česka. Podle něj návrh neodrážel fakt, že čeští zemědělci už pesticidy výrazně omezili v minulosti, a nebylo by prý spravedlivé, aby je nyní museli vysadit ve stejném poměru jako farmáři ze zemí unie, kde jsou dodnes používány ve větším množství.

Evropská komise kromě toho mírní i další plánované kroky, které měly dopadnout na zemědělce. Na základě zákona, který před třemi lety schválily země EU a europoslanci, musela komise předložit návrh na „mezikrok“ ve snižování emisí – cíl na jejich redukci do roku 2040. Přišla s doporučením, aby to bylo o 90 procent oproti roku 1990.

Oproti předpokladům ale z tohoto úsilí prakticky úplně vyňala zemědělství, které přitom vytváří zhruba sedminu emisí v unii. Podle všeho to von der Leyenová udělala v reakci na zmíněné masivní protesty zemědělců. Ustoupila jim i v tom, že navrhla odložit nutnost, aby část půdy nechávali v zájmu její regenerace povinně ležet ladem.

Pokud má EU své cíle na snížení emisí splnit, je jasné, že se to musí týkat i jejich redukce v zemědělství. Fakticky tak komise problém pouze odložila. „Jde o sektor, v němž bude dekarbonizace nejspíš vůbec nejobtížnější. EU teď toto úsilí kompletně přesunula až na dobu po roce 2040,“ řekl serveru Politico Simone Tagliapietra, odborník na energetiku a klimatickou politiku z výzkumného institutu Bruegel.

Podle závěrů tisíců vědců sdružených při OSN je snížení emisí prakticky na nulu nutné v zájmu zabránění katastrofálního oteplení planety. Dalekosáhlé změny klimatu by podle nich způsobily mnohem vyšší náklady, než kolik budou stát opatření na snížení emisí.

Politici i odborníci kromě toho zdůrazňují, podobně jako von der Leyenová, že Evropa na zelené transformaci ve skutečnosti vydělá, a to díky nástupu nových technologií a sektorů ekonomiky.

Faktem ale je, že zatímco přínosy jsou většinou dlouhodobé, náklady jsou okamžité. A jak už bylo řečeno, podpora veřejnosti pro jejich zaplacení klesá. Patrné je to nejen v EU, ale i například ve Velké Británii, kde tamní vláda už zmírnila některé cíle na snižování emisí, které byly ještě přísnější než ty stanovené v unii.

V průzkumech veřejného mínění před červnovými volbami do Evropského parlamentu roste podpora krajně pravicových stran, které veškerá opatření odmítají a v rámci europarlamentu jsou sdružené ve frakci Identita a demokracie. V Česku do ní patří SPD Tomia Okamury. Je možné, že v novém Evropském parlamentu bude Identita a demokracie třetí největší skupinou.

Většinu křesel ale podle všeho bude stále mít stávající koalice evropských lidovců, socialistů a liberálů. Z hlediska rozložení sil v Evropě tak eurovolby nepřinesou nějakou zásadní změnu. „Spíš bude důležité sledovat, co se bude dít uvnitř mainstreamových stran. Je zajímavé, co se děje v té největší, u evropských lidovců. Je patrný určitý odklon od původních plánů zelené transformace,“ řekl HN Vít Dostál, výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky.

Členkou evropských lidovců je i šéfka Evropské komise von der Leyenová. Z českých stran k nim patří TOP 09 a KDU-ČSL. Je možné, že po volbách do Evropského parlamentu tam vstoupí i STAN.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.