Nejdůležitější geopolitickou událostí letošního roku jsou bezpochyby prezidentské volby v USA. Jejich dopad na celý svět a v důsledku i na Česko bude významný, ať už vyhraje kdokoliv. Za „kdokoliv“ už můžeme dosadit vlastně jen dvě jména: Joe Biden a Donald Trump. Podle veškerých dostupných informací lze očekávat opakování souboje z podzimu 2020.

A opět to vypadá na velmi těsný výsledek.

Proč zase kandidují ti dva staříci? Pokud na podzim zvítězí, bude na konci druhého mandátu Bidenovi 86 let. Při vítězství Donalda Trumpa bude v roce 2028 vést USA 82letý republikán. Stáří patří mezi jeden z argumentů významné části Američanů, proč si nepřejí kandidaturu svých posledních dvou prezidentů. Na konci ledna bylo podle průzkumu společnosti Ipsos 67 procent Američanů unavených z kandidatury této dvojice a přálo si někoho nového. Proč se tedy od roku 2020 neobjevila k Bidenovi či Trumpovi alternativa?

Američané se sice shodnou na tom, že chtějí někoho nového, ale už se neshodnou na někom novém a zároveň konkrétním. Chtěli by jiného demokratického kandidáta než Bidena, ale nikdo konkrétní se jim nelíbí víc než Biden. A identická je situace v Republikánské straně, což ukázaly republikánské primárky. Donald Trump vyzyvatele měl – dokonce ještě má, primárky běží –, ale porazil je rozdílem několika tříd. Jako poslední mu klade odpor Nikki Haleyová a podle průzkumů nad ní vede Trump celostátně asi o 60 procentních bodů: čtyři z pěti republikánů dávají Trumpovi přednost před Haleyovou. Reálný odpor proti Trumpovi a tomu, co představuje, tak v republikánské straně fakticky neexistuje.

U demokratů je situace ještě přehlednější: strana má hned několik potenciálních, relevantních kandidátů, ale žádný z nich se nechtěl postavit Joeu Bidenovi. Je totiž snadné si spočítat, že kandidatura proti stávajícímu prezidentovi by měla jen malou šanci na úspěch, a co je důležitější, snížila by šance daného kandidáta v roce 2028, kdy je jisté, že Biden už kandidovat nebude. Biden tak soupeří jen s kandidáty, kteří jsou „do počtu“, a i podle toho vypadají výsledky primárek. Například v Jižní Karolíně získal stávající prezident 96 procent hlasů.

Ano, stále existuje nenulová šance, že jeden nebo druhý nakonec kandidovat nebude. Ta pravděpodobnost je ale velmi nízká. V důsledku je tedy vše připraveno na opakování souboje Biden versus Trump.

Jak vypadají průzkumy?

Staronovému prezidentskému souboji se samozřejmě věnují i předvolební průzkumy a jsou velmi vyrovnané: podle trackeru průzkumů na The Economist je na začátku února Bidenova podpora na 43 procentech a Trumpova na 45 procentech. Zbytek podpory patří třetím kandidátům nebo ještě nerozhodnutým voličům. Donald Trump je tedy v mírném vedení.

Jenže v USA nerozhodují volby hlasy občanů přímo, ale nepřímo přes sbory volitelů, kteří jsou jednotlivým kandidátům přidělováni nejčastěji podle vítězství v tom kterém státě USA. Někdy se tak může stát, že kandidát získá méně hlasů celostátně než jeho protikandidát, přesto se ale stane prezidentem, protože získal vítězství ve „správných“ státech. Tak se odehrála i Trumpova výhra v roce 2016, kdy s Hillary Clintonovou prohrál o dva procentní body na hlasy, ale získal více volitelů díky těsným vítězstvím v Pensylvánii, Michiganu a Wisconsinu. Tento volební systém v posledních letech mírně zvýhodňuje republikány kvůli demografii klíčových států.

Republikánský kandidát by tedy měl vyhrát na volitele i v případě, že prohraje na počet hlasů asi o dva až tři procentní body. Trump tak v důsledku vede nad Bidenem více, než nám aktuálně říkají celostátní průzkumy.

Letošní klíčové státy budou identické s těmi z roku 2020. Nejdůležitější souboje se odehrají v Arizoně, Nevadě, Georgii, Severní Karolíně a ve výše zmíněné trojici Pensylvánie–Michigan–Wisconsin. Biden naposledy zvítězil hned v šesti ze sedmi a díky tomu se stal prezidentem.

Z průzkumů tedy vyplývá, že je na tom nyní o něco lépe Donald Trump. Jenže více než devět měsíců před volbami mají průzkumy jen omezenou predikční schopnost. Ukazují současnost, ale už ne budoucnost. A jak nahrávají aktuální průzkumy spíše Trumpovi, výhled do očekávané budoucnosti vypadá lépe pro Bidena. Čeká se totiž ekonomické uklidnění, stabilní růst HDP, snižující se inflace a především překlopení těchto pozitivních zpráv do volebních preferencí voličů.

Další důležitou předvolební proměnnou budou soudy s Donaldem Trumpem. Obecně platí, že jakékoliv odsouzení v klíčových soudech mu bude ubírat kritickou část voličů. Podle nejnovějšího průzkumu pro NBC by Trump ztratil na Bidena přibližně sedm procentních bodů oproti situaci bez odsouzení. V jinak těsném souboji by to pravděpodobně stačilo na Bidenovo vítězství. Zároveň se dá čekat, že pro Trumpa nebude pozitivní, když se po celý předvolební rok bude probírat například jeho snaha o otočení volebního výsledku v Georgii nebo o jeho roli během nepokojů z ledna 2021. Na druhou stranu není pravděpodobné, že se všechno vyřeší už před volbami, navíc s negativním výsledkem pro Trumpa.

Budoucnost ale není potenciálně růžová jen pro Bidena. Trump může těžit z různých nečekaných událostí, které se v nadcházejících měsících mohou odehrát. Nebo z těch očekávaných, jako je například aktuální migrační krize na jihu USA. Obecně je ale budoucnost přece jen o něco lepší pro Bidena a dá se čekat mírný růst jeho podpory.

V roce 2020 byl favorit celou dobu jasný: Biden vedl výrazně v průzkumech a ani pandemie a ekonomický propad nedávaly Trumpovi mnoho šancí. Biden nakonec očekávaně, byť těsně vyhrál. Letos je to ale jiné. Průzkumy dnes mírně favorizují Donalda Trumpa, očekávaný vývoj zase mírně Joea Bidena.

Co říkají predikce a sázky?

Předpovídání výsledků amerických voleb se profesionálně či amatérsky věnuje velké množství lidí. Historicky nejrelevantnější předpovědi ale pochází ze dvou hlavních zdrojů: od ověřených prognostiků s dlouhodobou historií a od sázkových kurzů, které vznikají soubojem sázkařů a bookmakerů.

Na konci roku 2023 přinesl The Economist ve spolupráci s tzv. superprognostiky – prognostici s historicky vysokou přesností svých předpovědí – predikci pro americké prezidentské volby. Podle ní má demokratický kandidát 65procentní šanci na vítězství, republikánský kandidát pak 35procentní šanci. Biden je tak podle superprognostiků viditelný favorit, byť nemá nic jisté.

Podobný zdroj je pravidelný prognostický turnaj „ACX“ na platformě Metaculus. Aktuální predikce dává 49procentní šanci demokratovi a 48procentní šanci republikánovi. Zbylá tři procenta jsou pro nějakého kandidáta třetích stran. Obrázek je to trochu jiný, ale opět naznačuje velmi těsný souboj.

Alternativou jsou sázkové kurzy, které také ukazují pravděpodobnost zvolení jednotlivých kandidátů. Dle nich je v souboji Biden versus Trump mírným favoritem Donald Trump, byť nikterak výrazným.

Všechna výše zmíněná čísla a predikce naznačují jedno: volby vypadají z pohledu průzkumů, prognostiků i sázkařů aktuálně velmi vyrovnaně. To se může, ale nemusí do listopadu měnit. Dopad na šance obou kandidátů budou mít údaje o ekonomice, průzkumy veřejného mínění, probíhající kampaň, geopolitické události nebo i různé černé labutě – neočekávané události s velkým dopadem. Některé události nahrají Donaldu Trumpovu, jiné zase zvýší šanci na zvolení Joea Bidena.

Já sám vidím na začátku února šance obou kandidátů vyrovnaně. Pokud je ale někdo mírným favoritem, je to podle mě spíš Donald Trump. V duelu s Joem Bidenem mu dávám dnes asi 55procentní šanci na vítězství. Do 5. listopadu ale zbývá ještě hodně času a Biden může být týden před volbami klidně velkým favoritem. Teď je to ale prakticky remíza. Ano, nejdůležitější volby letošního roku vypadají aktuálně na hod mincí.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte jediný newsletter v Česku věnovaný unii Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska z Prahy a zpravodajka HN v Bruselu Kateřina Šafaříková.