Střídavá péče o psa? Tahanice o mazlíčka doputovala až k Ústavnímu soudu

Aneta V. a David B. si po několikaleté známosti pořídili štěně francouzského buldočka a dali mu jméno Robin. Jenže jejich společná péče trvala jen necelé tři roky. V létě 2018 se rozešli a od té doby se dohadují, kdo se o nyní již osmiletého psa bude starat. Unikátní případ nakonec v uplynulých dnech skončil až na stole Ústavního soudu.

Že je to případ delikátní, ukazuje i to, že ani jeden z bývalých partnerů podle jejich právníků nechce, aby jejich celé jméno veřejně zaznělo a někdo je poznal.

Žalobu podala Aneta V. poté, co její expartner přestal dodržovat dohodu, že si budou i po rozchodu psa navzájem předávat. A rozpoutal se ostrý spor, kdy se bývalí partneři snažili i s pomocí svědků přesvědčit soud o tom, kdo skutečně psa pořídil a kdo se o něj jak stará.

David B. tvrdil, že psa získal darem. To mu dosvědčila i původní majitelka psa s tím, že jej darovala – ostatně nemohla jej prý ani prodat, protože na to nemá živnostenský list. Aneta V. zase předložila nahrávky a fotografie, jak se již měsíc před údajným darováním byla na psa podívat.

Soud mu přikázal odstranit okénko pro psa. Neznáte mého Bena, odpověděl. A udělal natruc nové

17. 3. 2023 ▪ 4 min. čtení

Soud nakonec ale nejvíce přesvědčila facebooková konverzace, v níž se David B. svěřoval svému spolužákovi, že si psa pořídil spolu s Anetou V. a že za něj zaplatili 12 tisíc korun. A také očkovací průkaz psa, v němž byli uvedeni oba. Původní majitelku psa označil soud za nevěrohodnou, zda ale inicioval její stíhání pro křivou výpověď, rozsudek neuvádí. Okresní soud v Plzni tak v březnu 2022 nařídil střídavou péči – psa si měli předávat vždy po dvou týdnech.

„Pes je již několik let zvyklý jak na péči žalobkyně, tak žalovaného a jeho babičky. Všichni tři o psa pečují a ani u jedné z těchto osob nebylo zjištěno, že by jejich péče vykazovala jakékoliv pochybení a pes by v péči kohokoliv z nich strádal,“ konstatoval tehdy Okresní soud Plzeň-jih a upozornil, že se na tomto způsobu péče oba i původně dohodli. Verdikt pak potvrdil i odvolací soud. Tvrzení Davida B., že střídavá péče naopak psa stresuje, protože nemá jednoho pána a musí vždy po měsíci změnit prostředí, pak oba soudy označily za neprokázané.

Právě David B. ale spor nevzdal a poté, co jeho dovolání odmítl Nejvyšší soud, podal letos v lednu i ústavní stížnost. A to přesto, že soudní náklady na spor o psa jej přitom přišly již na zhruba sto tisíc korun.

Případy, kdy si partneři nejdříve pořídí společně psa nebo jiné zvíře a pak se nemohou dohodnout, komu připadne, nejsou přitom úplně výjimečné. Podobnou situaci nedávno řešil po rozchodu i mladý pár z Vysočiny, který po osmi letech ukončil svůj vztah. Z něj zbyl pětiletý zlatý retrívr. Ani jeden z páru se nechtěl jeho přítomnosti vzdát a největší hádky tak nastaly o to, kdo bude mít psa u sebe. „Když to porovnám s páry, které mají dítě, zdá se mi to dost podobné. Pro někoho to může být trapné, ale my k němu máme skutečně vztah jako k dítěti,“ říká dívka, která nechce zveřejnit své jméno.

Zkušenost s podobnými soudy má psí koučka Kristýna Sedláková. „V těch sporech bývají lidé zaslepení majetností, ale je lepší se od ní oprostit. Jestli opravdu za každou cenu potřebuji pejska, tak si vezmu jiného a toho druhého přenechám partnerce nebo partnerovi,“ říká a dodává, že sama střídavou péči nedoporučuje.

Zdůrazňuje, že pro psa je nejpřirozenější fungovat ve smečce s jedním vůdcem. Podobně jako smečku vnímá i své lidské majitele. Nevadí mu patřit do početné rodiny, ale jen jednoho člena vnímá jako dominantního. Střídání domácností a vůdčích osobností podle ní psa mate a zneklidňuje.

Pokud se i přesto majitelé rozhodnou o psa střídat, musí se domluvit na jednotných výchovných pravidlech. „V případě, že již existuje dohoda o střídavé péči, je velmi důležité, aby se partneři dohodli na tom, jaká pravidla budou dodržovat, jak budou psa dále vychovávat, co je zakázáno, co je povoleno a jaký bude režim psa,“ vysvětluje behaviorální konzultantka pro psy Helena Teplická. Expertky se shodují, že nastavení jednotných podmínek v domácnostech obou majitelů může psovi pomoci si na rozchod zvyknout.

Podle advokáta Zdeňka Knaizla, který zastupuje Anetu V., je však možné, že případ francouzského buldoka Robina nakonec skončí smírem a Ústavní soud rozhodovat nebude muset. „Finišujeme jednání o dohodě, že si ho nechá moje klientka,“ uvedl Knaizl. Podle něj je spor spojený se střídavou péčí o domácího mazlíčka ojedinělý. „Dělal jsem si rešerše, ale nikde jsem žádný podobný případ nezaznamenal,“ dodal s tím, že pouze zaznamenal spory, kdy soudy řešily, komu po rozvodu pes připadne. „Vím, že v Německu byly případy, kdy k tomu soud dokonce přizval psího psychologa,“ dodal.