Válka na Ukrajině by mohla skončit stejně jako konflikt na Korejském poloostrově v 50. letech minulého století, říká řada odborníků veřejně i mimo záznam. Znamenalo by to, že by si Rusko nechalo tu část ukrajinského území, kterou ilegálně okupuje. A zbytek Ukrajiny by se s pomocí Západu proměnil v prosperující, demokratický stát, stejně jako se to povedlo Jižní Koreji.
Takové řešení by ale znamenalo obrovské násilí, jaké se v Evropě neodehrálo od druhé světové války. V rozsáhlé studii to tvrdí The Institute for the Study of War (ISW), což je prestižní americké nevládní centrum pro analýzu vojenských konfliktů a mezinárodní politiky. Podle něj dosavadní ruské chování jasně ukazuje, že by Moskva na ukrajinském území, které by ovládala, rozpoutala masivní etnické čistky a deportace.
„V této válce nejde o území. Jde o životy, svobodu a identitu téměř pěti milionů Ukrajinců, kteří nyní žijí pod ruskou okupací, dalších skoro pěti milionů, které už Kreml nechal protiprávně odvléct do Ruska, a dalších milionů lidí, kteří uprchli ze svých domovů do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí,“ tvrdí ISW.
Podle jeho analýzy ruský prezident Vladimir Putin už jednoznačně prokázal, že mu vůbec nejde o dobytí nějaké části Ukrajiny. Jeho cílem je ovládnutí ukrajinského národa, protože je přesvědčen, že žádní Ukrajinci ve skutečnosti neexistují, ale jsou to Rusové, kteří byli z ruského národa uměle „vyrváni“.
Žije v iluzi, že samostatná Ukrajina existuje jen kvůli malé menšině tamních obyvatel, kteří ji udržují s pomocí Západu. Putin skutečně při řadě příležitostí opakoval názor, že samostatná Ukrajina a ukrajinský národ jsou umělý výtvor.
„Rusové jsou jako sarančata.“ Co teď bolí Ukrajinu a jak se naučit žít s válkou
Kromě této ideologie je Putin podle ISW poháněn taky demografickou nutností: sám ruský statistický úřad připustil, že ruské ekonomice chybí zhruba pět milionů pracovníků. A odhaduje, že počet obyvatel bude v zemi klesat do roku 2032 každoročně o 600 tisíc. Deportace Ukrajinců do Ruska a jejich násilné poruštění by tak byly součástí řešení této situace.
ISW ve své analýze varuje před tím, aby se Západ spokojil s ukončením války na Ukrajině pomocí příměří či míru na základě současné frontové linie. Jednak by to přivodilo výše zmíněné masové násilí vůči Ukrajincům, kteří by zůstali pod ruskou kontrolou. Navíc by bylo velmi dobře možné, že by Moskva po nějaké době klidu zbraní znovu zaútočila, protože její cíle v této válce jsou, jak řečeno, mnohem dalekosáhlejší. Rusko v současnosti ovládá zhruba pětinu celkového ukrajinského území.
Otázkou ale je, jestli je osvobození celé Ukrajiny reálné. Vojenští analytici se shodují, že Rusko je nyní ve výhodě, mimo jiné proto, že má k dispozici mnohem více vojáků nebo munice než Ukrajina. „Velmi bych si samozřejmě přál, aby Ukrajina byla sjednocená a osvobozená, ale to dnes není realistické. Je tedy možné, dokonce asi i pravděpodobné, že k nějakému dočasnému rozdělení Ukrajiny dojde. Na větší, svobodné části si budou vládnout sami Ukrajinci s podporou Západu, který ji bude chránit před dalším ruským útokem, a menší, nesvobodná část bude pod ruskou kontrolou,“ připustil Tomáš Pojar, český poradce pro národní bezpečnost, pro server Aktuálně.cz.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
