Zatímco všem ostatním se od července zvýší maximální státní příspěvek k penzijnímu spoření, důchodci, kteří si takto stále šetří, naopak přijdou zcela o finanční podporu. Změna se podle odhadů od července dotkne asi milionu lidí. I přesto může být pro část z nich výhodné dál „penzijko“ využívat. Další však musí zatnout zuby a ještě nějakou dobu šetřit, jinak o své úspory přijdou.

Vláda zrušila státní podporu pro seniory v rámci loni schváleného konsolidačního balíčku. Důvodem změny je, že kabinet už nechce finančně motivovat ke spoření na penzi ty, kteří ve starobním důchodu jsou a jen si tak zvyšují své úspory.

Řada penzistů teď zvažuje, že si naspořené peníze okamžitě vyberou. „Nemá to smysl, i tátovi jsem to poradil,“ říká Lukáš Balík, předseda spolku BA&ME pomůžeme nejen seniorům, který je denně se penzisty v kontaktu. Pro některé důchodce však může být pokračování ve spoření i tak výhodné.

Konkrétně pro ty, kteří při důchodu ještě vydělávají, ať už v zaměstnání nebo třeba pronájmem nemovitosti, a mohou tak využít daňovou slevu. Na rozdíl od běžných klientů si budou moci „do daní“ dát celou úložku.

Pro srovnání: nedůchodce si z daňového základu po 1. červenci odečte jen část vkladu přesahující 1700 korun (dosud to je 1000 korun), senior vše od první koruny. Maximální odečet je pak čtyři tisíce korun měsíčně, což mu může přinést úsporu až 7200 korun na daních ročně. Zajímavé je to jen pro ty, kdo mají dostatečně vysoké zdanitelné příjmy a mají tedy úlevu z čeho čerpat. 

Pro část pracujících seniorů „penzijko“ znamená ještě jeden benefit. „Mohou na něj čerpat zaměstnanecké příspěvky,“ připomíná Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností.

Naopak okamžitý výběr naspořených prostředků by mohl být pro zhruba čtvrt milionu lidí ztrátový. Jde o ty, kteří by si chtěli vybrat peníze, aniž by si spořili minimálně pět let. Ti z nich, kteří spoří alespoň dva roky – což je asi 170 tisíc lidí –, by přišli o veškeré státní příspěvky a dostali by jen odbytné, tedy vložené peníze a zhodnocení.

Ještě hůř by dopadlo zhruba 80 tisíc lidí, kteří si nespoří ani dva roky. Ti by okamžitým výběrem mohli přijít o všechno včetně vlastních vložených peněz. „Doporučujeme snížit si měsíční úložku na minimum 100 korun a dospořit potřebný počet měsíců,“ říká Jan Sedláček, mluvčí Asociace penzijních společností.

Aby se totiž doba spoření klientovi započítávala, je nutné posílat povinné minimum. Pokud by senior „penzijko“ přestal platit úplně a nechal ho ležet ladem, může penzijní společnost po předchozím varování smlouvu zrušit a dotyčný by tak přišel buď úplně o všechno (pokud spořil méně než dva roky), nebo o dosud obdržené peníze od státu.

Důchodci jsou rozčarovaní, že z toho nemohou vystoupit dřív, když se mění pravidla hry za pochodu,“ poznamenává Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů, která má 45 tisíc členů.

Zhruba tři čtvrtiny penzistů už má splněnou pětiletou podmínku spoření a mohli by si tedy úspory kdykoliv vybrat. Pro penzijní společnosti by to znamenalo dodatečné náklady a také ztrátu na poplatcích od klientů – v roce 2022 si strhly 4,6 miliardy korun za všechny své klienty. „Lidé nad 60 let mají v takzvaném třetím pilíři uloženo zhruba 150 miliard korun,“ uvádí Poklop.

Společnosti nicméně doufají, že nápor výběrů nebude tak velký. „Chystají i různé akce, jak tyto klienty v systému udržet. Navíc obecně lidé v ‚penzijku‘ reagují pomalu, takže by jejich odchod měl být pozvolný,“ říká Sedláček.

Například KB Penzijní společnost chce seniorům do roku 2025 a při splnění určitých podmínek státní příspěvky kompenzovat formou věrnostní odměny – 4140 korun za zmíněnou dobu, Generali penzijní společnost zase slibuje individualizovanou motivační nabídku pro pokračování ve spoření.

„Chystáme speciální nabídku, jež by v jistém smyslu měla těmto klientům výpadek státního příspěvku kompenzovat,“ uvádí Lukáš Kropík, mluvčí Česká spořitelna – penzijní společnosti. Podle informací HN je ve hře garantovaný úrok vyšší než na spořicích účtech. To by totiž pro konzervativní seniory mohla být alternativa, kam vybrané peníze přesunout. 

Zvýšené výběry začaly už začátkem loňského roku, když o změnách v systému penzijního spoření začala vláda mluvit. „V roce 2022 jsme evidovali v průměru měsíčně 16 tisíc jednorázových vyrovnání, v roce 2023 to bylo 24 tisíc měsíčně,“ srovnává Sedláček. Penzijní společnosti podle něj mají připravené rezervy hotovosti, přičemž některá aktiva musely vyprodat dřív, než by bylo optimální – především dluhopisy.

Jak už dříve informovaly HN, o státní příspěvek přijdou také všichni klienti, kteří si nezvýší minimální úložku, od níž se nárok na příspěvek odvíjí – z dnešních 300 na 500 korun. 

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist