Česko je zjevně zemí neomezených možností. Odbory vyloučily svého vlastního šéfa Josefa Středulu pro neplacení členských příspěvků. Odborová centrála, která je partnerem vlády a byznysu v tripartitě, tak přišla o vedení a další postup bude řešit na mimořádném sněmu. Celé to připomíná skeč Divadla Járy Cimrmana. Leč zároveň tím vyvstává řada otázek kolem stavu odborů a kompetencí samotného Středuly.
Jak k bizarní situaci došlo: Josef Středula pět měsíců neplatil příspěvky v domovské odborové organizaci Kovo. Podle stanov mu tím zaniklo členství, na což ho kováci také dopisem upozornili. A protože odborovou centrálu logicky nemůže vést nikdo, kdo není členem odborů, podobně jako politickou stranu nemůže vést nikdo, kdo není jejím členem, je Středula out. Sice příspěvky už zaplatil, to ale neznamená, že se automaticky stává zase šéfem odborové centrály. Takže si musí o mandát říci znovu na sněmu.
Celé to především naznačuje, že situace uvnitř odborů musí být hodně vyostřená. Normální postup by byl přece tento: Kováci zjišťují, že Středula neplatí příspěvky, někdo z domovské organizace volá do centrály Středulovi, ten se chytá za nos, zaplatí a jede se dál. Místo toho kovácké ticho, načež Středulovi na stole přistane oficiální dopis se strohou informací o vyloučení. Nemůže to znamenat nic jiného než že někdo u kováků má na Středulu pořádnou pifku. A že v odborech, které se navenek tváří jako etalon jednotnosti, je to ve skutečnosti na kudly. Že by v definičně levicové organizaci přísahající na solidaritu zuřil klasický boj o zdroje? Zajímavé.
Nezaplatil příspěvky, sesadili ho. Já se vrátím, slibuje profesionální odborář Středula
Interesantní zprávu nám případ nabízí, i pokud jde o samotného Josefa Středulu. Pokud je neplacení příspěvků „jenom“ opomenutím, bylo by zajímavé vědět, jak to má šéf odborů celkově s finanční gramotností. Každý člověk přece ví, že aby se nedostal do nepříjemných problémů, je nejlepší mít v bankovnictví nastavené trvalé platby. Pak se na nic nezapomene. A nehrozí pokuty, vyloučení odkudkoli, ani třeba i exekuce. Že by to šéfodborář, který se často pokouší povýšeným tónem školit ministry v oblasti ekonomiky, netušil? Dost příšerné pomyšlení.
Druhá možnost, spočívající v tom, že Středula neplatil úmyslně, protože chtěl ušetřit a spoléhal přitom na to, že si coby odborový boss může dovolit na příspěvky vykašlat, když je přece z těch samých příspěvků štědře placený, je ještě horší. Znamenalo by to, že je a) kolenovrt, b) se domnívá se, že pravidla platí jen pro ty dole. Což je vzhledem k tomu, že se právě „těch dole“ oficiálně zastává, kudy chodí, přinejmenším na pováženou.
No a ještě jedna věc: Jakpak je to asi s platností rozhodnutí vedení odborů od prosince, kdy už Středula z právního hlediska šéfem ČMKOS nebyl a tvářil se jakoby nic? Právníci si na tom jistě pochutnají.
Josef Středula, byť kompromitován, ba ztrapněn, teď říká, že „si o mandát řekne znovu“. Uvidíme, co mu odboráři na mimořádném sněmu odpoví. Patrně mu odpustí, neb nikoho lepšího nemají a odborářská kára podrkotá dál jako doteď. Ale současně by se nebylo možné divit, kdyby na sněmu dost hlasitě zaznělo také: „Víš co, Josefe? (Vy-víte-jak-je-to-dál.)“ V každém případě to bude 25. března, především v odborářském zákulisí, stát za to.
