Ohledně migrace Němci v posledních letech řeší především to, jak ji omezit. A jak ze země dostat ty běžence, kteří neuspěli s žádostí o azyl, a jsou tedy nikoliv skutečnými uprchlíky, ale ekonomickými migranty. Roste přitom podpora návrhu, aby Německo žádosti o ochranu neposuzovalo na svém území, ale mimo Evropu. V tom by se Němci chtěli inspirovat u Italů.

Německá centrální vláda by měla urychleně uzavřít dohody například se zeměmi v Africe, které by jí umožnily přemístit žadatele o azyl právě tam. Jednomyslně k tomu vyzvali představitelé vlád jednotlivých německých spolkových zemí. Po kancléři Olafu Scholzovi chtějí, aby jim výsledek představil do 20. června.

Německá vláda už před časem uvedla, že možnost vozit migranty mimo Evropu podporuje a teď zkoumá, jestli je to možné po právní stránce a jestli se najdou třetí země, které by k tomu byly ochotné. „Teď je nutné to vše uskutečnit v praxi,“ prohlásil hesenský premiér Boris Rhein, který předsedá pravidelným shromážděním předsedů jednotlivých spolkových zemí.

Němci, stejně jako třeba Dánové, mluvili o možnosti posuzovat žádosti o azyl mimo své území už v minulých letech. Nepodařilo se jim ale najít žádný stát, který by k tomu byl ochotný.

Už téměř před šesti lety se lídři zemí EU včetně tehdejšího českého premiéra Andreje Babiše (ANO) přesně na takovém modelu dohodli – chtěli uzavřít úmluvy se státy Afriky či Blízkého východu o tom, že by migranty zachráněné na moři odváželi tam. Ani v tomto případě se ale nakonec nenašel žádný stát, který by chtěl tato centra pro běžence na svém území hostit.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Loni na podzim se ale takovou úmluvu podařilo uzavřít Itálii – s Albánií. Italové na jejím území vybudují dva speciální tábory, do kterých budou moci poslat 36 tisíc žadatelů o azyl ročně. Řím si od toho slibuje následující – pokud by nelegální migranti skončili v Albánii, a nikoliv v Itálii, mělo by to výrazně snížit jejich motivaci vydat se na plavbu přes Středozemní moře do Evropy. Řada z těchto lidí do Itálie připlouvá s cílem dostat se odtud v rámci volného pohybu v schengenském prostoru do Německa a dalších zemí západní nebo severní Evropy. Z hlídaných táborů v Albánii by to bylo mnohem složitější.

Tuto dohodu kritizovali někteří albánští politici i zástupci nevládních organizací. Albánský parlament ji ale schválil a tamní ústavní soud rozhodl, že je v souladu s platnými předpisy. 

Na základě této dohody umožní Itálie příchod na své území z albánských táborů jen skutečným uprchlíkům, tedy těm, kterým sama udělí azyl. To je rozdíl oproti obdobné dohodě Velké Británie s Rwandou – Britové z táborů, které vybudují ve Rwandě, nechtějí vzít na své území vůbec nikoho. Britský Nejvyšší soud dohodu označil za protiprávní a vláda ji následně přepracovala. Nyní ji projednává britský parlament.

Premiéři jednotlivých spolkových zemí se s centrální německou vládou v listopadu dohodli na tom, že možnost posuzování žádostí o azyl mimo Evropskou unii prozkoumá. Podle opozičního konzervativního bloku CDU/CSU jí to ale trvá příliš dlouho. „Proti nelegální migraci je potřeba bez odkladu přijmout opatření,“ prohlásil bavorský premiér Markus Söder (CSU). Představitelé vládních stran namítají, že už to dělají – příkladem je podle nich třeba to, že Německo označilo Gruzii a Moldavsko za bezpečné třetí země. Díky tomu je možné rychle vyhošťovat Gruzínce a Moldavany, kteří v Německu žádají o azyl.

Právě vyhošťování patří mezi hlavní problémy imigrační politiky zemí EU. V průměru se jim podaří poslat ze svého území pryč jen zhruba pětinu lidí, kteří neuspějí s žádostí o azyl. Důvodů je několik, například to, že státy, z nichž pocházejí, je odmítají přijímat zpět. „Musíme konečně začít ve velkém vyhošťovat,“ prohlásil na podzim německý kancléř Scholz. Kritizovali ho za to Zelení, kteří s jeho sociálními demokraty sedí ve vládě, i členové mládežnického křídla jeho vlastní strany.

Faktem ale je, že snadnější vyhošťování má velkou podporu ve společnosti. A je také zcela v souladu s platnými předpisy.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.