I menší stavba znamená odvolání. Kolem rostoucí Prahy už nic nad plán postavit nepůjde, varuje ŘSD

Zástavba kolem české metropole se zahušťuje a pociťují to už i silničáři. Postavit za těchto podmínek novou komunikaci znamená čím dál větší boj o všechna povolení. Zatím poslední příklad: snaha rozšířit třicet let fungující východní část Pražského okruhu u Běchovic ze čtyř pruhů na šest.

Proti územnímu rozhodnutí přišlo na ministerstvo minimálně šest odvolání – od občanských sdružení i vlastníků okolních pozemků. Namítají systémové věci: že rozšíření přiláká do oblasti další auta a přinese zásahy do konkrétních práv občanů – třeba to, že na dotčeném pozemku po výkupu jeho části nepůjde postavit další rodinný dům.

„Je toho skutečně hodně. Postavit cokoli kolem Prahy je dneska čím dál obtížnější,“ řekl HN generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Okolí Prahy je totiž čím dál víc zahuštěné stavbami. Ještě v roce 2012 měly oba vnější okresy Praha-východ a Praha-západ dohromady asi 280 tisíc obyvatel, loni to bylo asi 357 tisíc. A nárůst je znát i dál od metropole.

S rozšířením této části okruhu se přitom počítalo už v době jeho stavby, oficiálně je vedená jako čtyřpruh s rezervou. „Ono se to musí postavit, jinou možnost vlastně ani nemáme. Negativní důsledky současného stavu pro jiné lidi v okolí jsou daleko větší,“ řekl HN ministr dopravy Martin Kupka (ODS). O odvoláních bude teď rozhodovat jeho úřad.

Z celé autostrády kolem metropole zbývá dostavět pořád ještě asi polovina, včetně daleko velkolepější série staveb na její severní části. Podle Mátla může jít o předehru boje o její výstavbu. „Ta odvolání zřejmě souvisí se snahou zablokovat severní část,“ řekl.

Tři úseky na sever od ruzyňského letiště právě po Satalice zvažuje ministr Kupka zadat formou PPP projektu. Tedy v podstatě nechat postavit na klíč soukromým subjektem, kterému by stavbu stát následně splácel. „Počítáme s tím, že by EIA mohla být vydána v polovině letošního roku. Je to důležitá stavba, teprve díky ní bude moci okruh fungovat tak, jak byl navržen, a ulevit spoustě obcí i řidičů,“ řekl HN Kupka.

Silničáři by navíc rádi ještě přistavěli dva pruhy u jiné, jihozápadní části Pražského okruhu – od nájezdu z D5 po sjezd na Barrandov. Tato část je dneska v podstatě nejvytíženější českou čtyřproudovkou. „Máme připravené dokumenty pro sloučené rozhodnutí, příští rok už chceme začít rozšiřovat nadjezdy nad dálnicí a do tří let snad můžeme mít hotovo,“ řekl šéf ŘSD. Pokud tedy nebudou podobné problémy jako u Běchovic. Ostatně, navazující úsek Pražského okruhu dál k D1 nemá po 14 letech od otevření stále ani kolaudaci – kvůli sporům s okolními obcemi o hlukové limity. 

Jihovýchodní část Pražského okruhu se přiblížila. ŘSD vypsalo výběrové řízení na úsek z Běchovic na D1

20. 12. 2023 ▪ 3 min. čtení

I proto už silničáři v okolí Prahy i ve vnitřní části středních Čech nic nového nechystají, krom několika naplánovaných přeložek silnic prvních tříd, které mají vyvést provoz z obcí.

Přitom třeba trasy mezi Slaným, Mělníkem a Mladou Boleslaví nabízejí ve všední dny pohled na souvislou kolonu kamionů: podle sčítání dopravy z let 2020 a 2021 je denně využívá kolem 5000 nákladních aut. To je zhruba stejně jako na dálnici D3 z Prahy na jih, stavba kapacitnější silnice se ale nechystá.

„Umístit do takového prostředí nějakou novou stavbu je dneska nemožné. Teď už se musíme jen držet stabilizovaných tras, které jsou nějak zpracované. A doufat, že se je podaří realizovat,“ řekl Mátl. „Jakékoli odsunutí trasy deset patnáct kilometrů od Prahy už dneska nic neřeší, to město se prostě roztáhlo,“ dodal šéf ŘSD.