Dokument o Gabriele Soukalové je stylizovanou hrou s divákem. Pravdu často ukrývá

Bylo to opravdu nahoru dolů, přesně jak to mají rádi v Hollywoodu, protože nikdy nevíte, co přijde příště,“ řekl mimo jiné Jaromír Jágr k filmu o Gabriele Soukalové. A taky přidal poznámku, že mu přišlo, jako by to ani nebyl dokument.

Zatímco s Hollywoodem to mohl být marketingový tah, protože režisér Petr Větrovský inzeruje blíže nespecifikovanou spolupráci se slavným hokejistou, zmínka o žánru byla asi spíš nechtěná. Přesto v ní Jágr pojmenoval velký problém celého snímku.

Chápeme dobře, že když si někdo koupí vstupenku na film Gabriela Soukalová: Pravda se pořád vyplatí, jde prostě na film o populární osobnosti. O bývalé biatlonistce, jejíž věhlas přesáhl tento malý sport a jejíž um překonal vše, co kdy Češi v tomto sportu znamenali. Divák se o ní chce něco dozvědět a je mu jedno, jakou formou, ačkoli s tím, že jde o dokument, je dobře obeznámený.

Pak ale sedí v kině, dívá se na to, co mu tvůrci předkládají, a když je pozorný, začne se brzy ošívat: to si s námi rafinovaně hrají, nebo je jim úplně jedno, že poznáme, jak daleko od dokumentu to všechno má?