Na pozadí evropských debat o omezení nebo naopak prodloužení bezcelního dovozu ukrajinských agrárních produktů na evropský trh přišly Česko, Polsko a pobaltské státy s novou iniciativou. Ta je zaměřená naopak na zastavení dovozů ruského obilí, které se navzdory válce na evropský kontinent stále dostává.
Ministři zemědělství zmíněných zemí včetně šéfa českého resortu Marka Výborného (KDU-ČSL) podepsali dopis adresovaný zodpovědným eurokomisařům Valdisi Dombrovskisovi a Januszi Wojciechowskému vyzývající k tomu, aby Evropa importy z Ruska omezila.
„V souladu s tím, co říkám dlouhodobě, jsem se svým polským kolegou a kolegy z pobaltských států podepsal jednoznačnou výzvu Evropské komisi, aby zabránila dovozu ruského a běloruského obilí na unijní trh. Nevidím jediný důvod, proč bychom tímto způsobem měli podporovat agresora, který páchá válečné zločiny na Ukrajině, útočí vůči civilistům a je ohrožením celého civilizovaného světa,“ řekl Výborný.
Podle autorů dopisu slouží zisky z prodeje obilí v Evropě k financování války proti Ukrajině, k výrobě raket, dronů a další vojenské techniky. Navíc může jít o produkci ukradenou na Ukrajině a přispívá také k nadbytku obilí v zemích EU. To vede k poklesu cen a je jednou z příčin probíhajících farmářských protestů.
„Za mě jednoznačně ani jediné zrno na trhu v Evropě,“ dodal ministr Výborný.
Kde se vzaly oves a kroupy? Evropa jedná o clech pro Ukrajinu. Ta se překvapivě netýkají pšenice
Evropa se omezením ruských agrárních komodit skutečně zabývá. Podle listu Financial Times je ve hře zavedení cla ve výši 95 eur na tunu obilovin. To by mělo vést ke zdražení o 50 procent a omezit tak poptávku. Clo by se mělo týkat také olejnin. Zmíněné komodity ruského původu se v loňském roce podílely na celkové unijní spotřebě jedním procentem.
Ruská agrární produkce se dostává na tuzemský trh minimálně. V loňském roce šlo o zanedbatelné množství mražených ryb, ořechů, droždí či pohanky. Jiná je však situace v některých jižních zemích, jako je Itálie a především Španělsko.
