Třinecké železárny by potřebovaly na dekarbonizaci 30 miliard z dotací, říká šéf poslední hutě, která v Česku ještě funguje

Ještě do loňska fungovaly v Moravskoslezském kraji dvě centra výroby oceli – v Ostravě a v Třinci. To druhé bylo úspěšnější už předtím, než se loni na podzim produkce oceli v Liberty Ostrava zastavila. Třinecké železárny pod vedením čtveřice majitelů, z nichž nejznámější jsou Tomáš Chrenek a Ján Moder, totiž v posledních letech investovaly do modernizace výroby a schopnosti vyrábět ocel s vyšší marží.

Největší investice v řádu desítek miliard korun, jež mají snížit produkci emisí podle požadavků EU, však Třinecké železárny teprve čekají. Firma s produkcí 2,5 milionu tun oceli ročně potřebuje postavit hlavně novou elektrickou pec a dekarbonizovat energetiku. A podobně jako jiní evropští oceláři věří, že značnou část pokryjí dotace.

„Úspěch by byl získat z dotací na investice 30 miliard korun,“ řekl HN v rozhovoru Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren. Realisticky ale předpokládá, že to bude méně. V jiných evropských zemích se podle něj „podíl dotací na transformaci oceláren pohybuje kolem 60 procent“. 

Co se týče letošního roku, šéf Třineckých železáren moc optimistický není. Na rozdíl od konkurenční Liberty Ostrava, která v plánu restrukturalizace staví na zvýšené poptávce po oceli svoji záchranu. „Žádné mimořádné oživení v Evropě zatím příliš nevidím,“ říká Heiden, jehož huť výrobu nepřerušila.

Šéfujete poslední huti v Česku, která funguje. Jak na tom Třinecké železárny jsou?

Poptávka po oceli neroste a ceny spíše stagnují. Není jednoduché podnikat v prostředí, kde existuje tak silný zelený tlak a zároveň otevřenost evropského trhu vůči levným dovozům. Žádné mimořádné oživení v Evropě zatím příliš nevidím. Daří se nám ale snižovat náklady, hledáme každou možnost, jak zvýšit efektivitu. I přes přetrvávající problémy jsme pořád v černých číslech.