Teď ne, až jindy. Koalice Spolu část ODS dráždí, ale „zabrušovat“ do toho teď na kongresu nehodlá

Je to akce, která i přes dlouho očekávaný scénář umí na poslední chvíli velmi zásadně překvapit. Jako v roce 2020, kdy občanští demokraté na kongresu zaskočili předsedu Petra Fialu, když mu za první místopředsedkyni navzdory jeho přání nezvolili pražskou političku Alexandru Udženiju. A Fialovi blízcí pak v kuloárech tak horečnatě a složitě hledali náhradu, až přemluvili z daného nápadu napoprvé nijak odvázaného Zbyňka Stanjuru. Ten tehdy coby šéf poslanců ODS věděl, že si k jedné práci na plný úvazek přibírá další.

Ale svým souhlasem Fialovi prokázal natolik velkou loajalitu a vůli pro kompromis, že když měl pozdější premiér říct, koho by ve své vládě chtěl mít za ministra financí, místo roky se na to připravujícího Jana Skopečka ukázal právě na Stanjuru. Ještě víc pak politickou mapu Česka přepsal kongres v roce 2002, kdy odcházejícího předsedu ODS Václava Klause delegáti naštvali, když místo favorizovaného dua Petr Nečas a Jan Zahradil za šéfa strany zvolili Mirka Topolánka.