Rozpočet už nebude trhacím kalendářem, který vláda nebere vážně, slíbila před posledními parlamentními volbami Spolu a ve svém programu také jasně napsala i to, jak chce k cíli dojít. „Zpřísníme rozpočtová pravidla. Fiskální ústava se stane ústavním zákonem.“ Jako nejsilnější součást koalice pak slib včlenila i do programového prohlášení a v posledním roce vládnutí se ho pokusí splnit.

Že by se „fiskální ústava“ stala zákonem nejvyšší právní síly, zní logicky a investoři držící dnes české dluhopisy s hodnotou přes tři biliony korun by to jistě přivítali. Vždyť k čemu je dluhová brzda, jejíž čelisti rozjeté výdaje státu nikdy nepřibrzdí, protože je zablokuje stejná vládní většina, která schválí státní rozpočet. To samé platí dnes pro další pravidla „fiskální ústavy“. Ovšem kdyby jejich změnu musely schválit tři pětiny poslanců, byla by jistota dodržení schválených podmínek mnohem vyšší a důvěru v „zodpovědné Česko“ by to na trzích posílilo. Současně by to ale zásadně komplikovalo vládnutí.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak velkou změnou byl ústavní zákon o ústavní brzdě a dalších fiskálních pravidlech.
  • Kolik peněz bude chybět v druhém rozpočtu schvalovaném příští vládou, pokud budou současná pravidla dál platit.
  • Proč si opozice dá pozor, aby vládu v případě „fiskální ústavy v ústavě“ nepodpořila.
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.