Krajně pravicové strany v Evropě čeká podle průzkumů veřejného mínění úspěch v nadcházejících eurovolbách. Ten ale takřka jistě nepromění v sílu, která by mohla v Evropské unii cokoli změnit. A to nejen proto, že mainstreamové politické strany odmítají zástupce krajní pravice brát do koalic.
Roli hraje hlavně současný rozpad europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID), jejíž jsou tato uskupení součástí. Na pozadí výroku europoslance německé krajní pravice, který zlehčoval zločiny nacistických jednotek SS, oznámil klíčový člen frakce – francouzské Národní sdružení Marine Le Penové –, že s touto už nechce sedět v jednom klubu.
Kritizovaný výrok vyslovil Maximilian Krah, lídr Alternativy pro Německo (AfD) do eurovoleb. V rozhovoru pro Financial Times a list La Repubblica se ohradil proti tomu, že členové SS byli automaticky zločinci. „Určitě tam bylo vysoké procento zločinců, ale nebyli to všichni,“ uvedl Krah.
Dění v AfD
Eurolídr AfD Krah v reakci na kontroverzi okolo svého výroku oznámil, že přerušuje kampaň před eurovolbami a končí také ve vedení svojí strany. Kampaň pozastavila i evropská dvojka AfD, Petr Bystroň, a to – jak uvedl – z rodinných důvodů. Oba ale dál kandidují do europarlamentu.
U Kraha je to několikátý problém v poslední době. Jedním z nich je aféra, ve které čelí podezření z přijímání úplatků za ruskou propagandu; aféra dolehla také na Bystroně. Kraha poškodil rovněž případ jeho dlouholetého spolupracovníka, který je podezřelý ze špionáže pro Čínu.
Bystroň je hlavní postavou aféry okolo portálu Voice of Europe, která odhalila síť politiků ochotných za úplatu šířit ruskou propagandu v EU. Policie vyšetřuje německého europoslance českého původu pro podezření z praní špinavých peněz a úplatkářství.
Podle informací Deníku N, týdeníku Die Zeit a veřejnoprávní stanice ARD existuje nahrávka, která Bystroně zachycuje při přebírání 20 tisíc eur od propagandisty Arťoma Marčevského. Toho spolu s proruským ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem zařadilo Česko v březnu na národní sankční seznam.
V reakci na to strana Le Penové oznámila rozchod s německou stranou. „AfD jde od provokace k provokaci. Nestačí se jen distancovat. Nastal čas, abychom se od tohoto hnutí jasně oddělili,“ prohlásila v rozhovoru se stanicí Europe 1. „Nebudeme s nimi po volbách sedět v jedné frakci,“ upřesnil poslanec Národního sdružení a člen týmu pro eurovolby Alexandre Loubet.
Stejný krok ohlásilo také české hnutí SPD Tomia Okamury, které je rovněž členem ID. „SPD plně podporuje a následuje kroky, které v této věci oznámila Marine Le Penová,“ sdělilo vedení strany.
Zatímco odchod SPD s jejím jedním členem frakce, europoslancem Ivanem Davidem, nic nezpůsobí, v případě Francouzů jde o rozhodující krok. Identita a demokracie má dohromady 59 členů na půdě unijního sněmu, z toho 23 jsou zástupci italské Ligy, a 18 mandátů drží strana Le Penové.
Odchod jejích europoslanců a europoslankyň znamená, že se frakce ID propadne mezi nevýznamné uskupení v europarlamentu, na které ostatní nebudou muset brát ohled.
Rusko je s námi ve válce. Co všechno o ní odhalují web řízený z Prahy nebo tajemná mikrovlnná zbraň?
V průzkumech nyní vychází posílení ID na 85 mandátů. Kdyby to volby potvrdily, z krajní pravice by se stala 3. nejsilnější politická skupina v parlamentu. Byť by ji ostatní frakce zřejmě stále odmítly vzít do koalice, jako je tomu už nyní.
Okolo ID byl v roce 2019 vytvořený „sanitární kordon“ – její poslanci byli dosud odstřiženi od funkcí v Evropském parlamentu a nemohli se například stát ani zpravodaji nějakého zákona. Svojí početní vahou, pokud by se ID nerozdělila, by ale mohla dění v europarlamentu nepřímo ovlivňovat.
To teď padá. Národní sdružení spolu s dalšími může založit novou frakci, ale platí tu to samé. Další menší krajně pravicová skupina nebude mít na dění v EU vliv.
Vnitřní štěpení krajně pravicových spojenců v Evropě není novinkou, naopak k němu dochází takřka neustále. Jejich zástupci jednak často vystřídají několik krajních formací, než někde zakotví. A členské strany mají mnohdy neslučitelné zájmy.
Se spojenectvím s Le Penovou například dlouho váhal další významný člen, nizozemský radikál a vítěz posledních parlamentních voleb Geert Wilders. A to kvůli jasně proizraelskému postoji jeho strany. Národní sdružení má kořeny v pohrobcích Pétainova režimu ve Francii, který kolaboroval s hitlerovským Německem. Le Penové trvalo přes deset let vyloučit ze strany sympatizanty nacistické ideologie okolo jejího otce a zakladatele strany Jeana-Marie Le Pena.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
