Letošní volby do Evropského parlamentu byly doprovázeny diskusemi o tom, zda by měla Evropa pokračovat ve svém plánu snižovat emise skleníkových plynů až na čistou nulu v roce 2050. Nebo zda by ve světle událostí posledních let bylo vhodné tento plán přehodnotit. Volby nakonec pro evropské zelené ambice neznamenají takovou ztrátu, jakou mnozí očekávali. Je ovšem vidět, že klima a životní prostředí již nejsou v žebříčku priorit Evropanů a Evropanek na tak vysoké příčce, jako tomu bylo před pěti lety.

Podobný trend je vidět i v debatě o Strategické agendě pro novou Evropskou komisi. Jedná se o klíčový dokument určující směr evropské politiky v následujících pěti letech. Evropa nyní čelí několika krizím najednou a je přirozené, že hlavními tématy se stala bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Změnil se i mezinárodní kontext. S trochou nadsázky lze říct, že spoléhání se na levný plyn z Ruska, levné výrobky z Číny a levnou obranu zajištěnou Spojenými státy už nepřipadá v úvahu.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč by měla EU zvážit společný fond pro klimatické investice?
  • Jak podpořit zelenou transformaci?
  • Jak investují jednotlivé státy EU do zelených technologií?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.