Spojí se Babiš v Bruselu s Orbánem, Ficem a Le Penovou? ANO nechce od liberálů odejít do prázdna

Hnutí ANO opustí frakci evropských liberálů, oznámil v pátek jeho šéf Andrej Babiš. Zdánlivě jednoduchá změna v europarlamentu může dostat pod tlak vedení dalších institucí EU. Babiš jako důvody odchodu uvedl programový nesoulad hnutí s prioritami frakce Renew (Obnova). Kromě politické skupiny na půdě europarlamentu odchází ANO také ze zastřešující liberální platformy ALDE, okolo které se frakce utvořila.

„Šli jsme do voleb, abychom bojovali proti ilegální migraci, abychom změnili Green Deal, který ničí evropský průmysl a zemědělství a má negativní dopad na naše občany. Na základě jednání jsme dospěli k názoru, že Renew a ALDE mají zkrátka jiná stanoviska než ANO,“ prohlásil Babiš na tiskové konferenci v české Poslanecké sněmovně.

Bezprostřední dopad tohoto kroku je, že frakce Renew ztratí sedm europoslanců a namísto 81 jich bude mít 74. Po středečním poskočení Evropských konzervativců a reformistů (ECR) na pozici třetí nejsilnější frakce jde už o druhé oslabení liberálů, kteří spolu s lidovci a socialisty tvoří většinu v parlamentu. „Odchod ANO je rozvodem, ke kterému mělo dojít mnohem dříve,“ zhodnotila to Renew v tiskovém prohlášení.

K ODS ne

Babiš neřekl, kam sedm europoslanců za ANO zamíří. Vyloučil pouze, že by jeho lidé zamířili do ECR, a to kvůli přítomnosti ODS ve skupině. Poměrně jasně ale naznačil, že nezůstanou mezi nezařazenými zákonodárci. To je velmi nevýhodná pozice – takoví europoslanci nemají žádný vliv na dění v parlamentu a ani zajištěný servis a rozpočet od vedení sněmu. „Uvidíme, možná vznikne nějaká nová frakce,“ poznamenal v pátek šéf ANO.

O takové možnosti se mezi insidery evropské politiky už nějakou dobu mluví. Konkrétně o tom, že by spojili síly Babiš s Viktorem Orbánem a Robertem Ficem. Ficova strana Směr má pozastavené členství mezi socialisty kvůli koalici s krajní pravicí a jedenáct europoslanců za Orbánův Fidesz je po odchodu od lidovců nezařazených.

Ponížená Meloniová vrací úder. Její frakce v europarlamentu je už třetí, Italka může změnit mocenskou mapu EU

20. 6. 2024 ▪ 5 min. čtení

Podle informací HN a serveru Aktuálně měl Babiš mluvit o nové frakci se spojkami Orbána a Fica na inauguraci nového slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v Bratislavě na konci minulého týdne. Na SMS dotaz, zda to může potvrdit, Babiš nereagoval.

Jedním z posledních impulzů pro odchod od Renew a účast na nové formaci pak mělo být to, že na počátku tohoto týdne klíčová žena ECR, italská premiérka Giorgia Meloniová, opětovně odmítla vstup poslanců za Fidesz do svojí frakce.

Volný je tak Fidesz, ANO a částečně Směr. K nim by se podle několika zdrojů měli přidat ještě europoslanci za stranu slovinského expremiéra a názorového spojence Orbána Janeze Janši. A spojili by síly s Marine Le Penovou a nizozemským radikálem Geertem Wildersem.

Wildersových šest europoslanců a třicet za francouzské Národní sdružení jsou nyní členy krajně pravicové frakce Identita a demokracie (ID, patří tam i Okamurova SPD). Nikdo z nich ale není spokojený se svojí pozicí. Lepenovci drtivě vyhráli eurovolby ve Francii a vedou průzkumy před předčasnými volbami v zemi, Wildersova strana PVV je klíčovou součástí nové vládní koalice v Nizozemsku po drtivém vítězství v tamních volbách loni na podzim.

Le Penová i Wilders chtějí být blíž centru moci v Evropě, což jim frakce ID, momentálně druhá nejmenší, neumožňuje. Spojenectví s bývalými šéfy vlád (Babiš, Janša) nebo současnými premiéry (Orbán, Fico) by lépe odpovídalo jejich ambicím. Mluvčí strany Le Penové na dotaz ohledně možných vyjednávání o nové frakci neodpověděl. Geert Wilders je nepopřel. „Nemohu to v této chvíli komentovat,“ napsal bruselskému zpravodaji nizozemského listu de Volkskrant.

Novou frakci musí tvořit nejméně 23 europoslanců zastupujících sedm zemí. Výše zmínění hráči mají dohromady okolo 63 europoslanců ze šesti států. Stačilo by jim tedy přibrat například rakouské Svobodné, nyní také v ID, nebo třeba belgický Vlámský zájem.

Spojoval by je nacionalismus a většinově i nesouhlas s posíláním zbraní Ukrajině. Mohli by kritizovat Green Deal, migrační pakt nebo jakýkoli jiný krok EU, aniž by za něj nesli odpovědnost, protože by nebyli součástí vládnoucí většiny v europarlamentu.

Varování pro von der Leyenovou

Tato většina odchodem ANO oslabila. Koalice lidovců, socialistů a liberálů měla dosud 403 europoslanců – ze 720 –, teď má o sedm méně. Pozorně to sleduje hlavně Ursula von der Leyenová, která musí dostat minimálně 361 hlasů od europoslanců, aby byla znovu potvrzena v roli šéfky Evropské komise.

Počítá se, že několik desítek europoslanců jí vypoví loajalitu a nezvedne pro ni ruku, jako se to stalo už před pěti lety. Oslabení většiny v parlamentu tak von der Leyenovou posouvá blíž k rozhodnutí, komu dalšímu si říct o podporu a co za to nabídnout, ať už z programových priorit nebo vlivných postů v komisi. Možnosti jsou nejspíš jen dvě – evropští Zelení nebo frakce ECR.