AI zjistí, co bude za pár měsíců s vaším srdcem, změřit se můžete doma. V Medicionas pracují na telemedicínském jednorožci

Začalo to před čtyřmi lety, kdy student medicíny v Bratislavě cestoval po Africe a pozoroval rozdíly mezi přístupem ke zdravotní péči. Napadlo ho vytvořit zařízení, které umožní absolvovat základní vyšetření bez nutnosti cestovat k lékaři. Dveře telemedicíně pak dokořán otevřela pandemie.

Původní slovenský start‑up Scase, který vyhrál v několika startupových soutěžích a na svůj rozjezd získal od investorů více než dva miliony eur, nyní spadá pod firmu Medicionas. Její jednatel Petr Matějček je přesvědčený, že má potenciál stát se dalším českým jednorožcem.

„Chronické selhání srdce každý rok postihne padesát tisíc lidí. Jedna pětina z nich do roka zemře a každý čtvrtý se do jednoho měsíce vrátí do nemocnice. Jeho návrat stojí pojišťovnu až půl milionu korun. Statistiky by přitom nebyly tak fatální, kdyby se jejich zdravotní stav od samého začátku kontinuálně sledoval a lékaři měli přístup ke každodenním informacím. Na to ale není v našem systému dostatek personálu. Současně je adherence pacientů, tedy míra, do které je pacient schopen o své vůli respektovat doporučení lékařů, a to i při ohrožení svého života, velmi nízká. Zdravotní pomůcka Scase vychází vstříc řešení obou problémů. Z těchto důvodů se může stát takzvaným game changerem (měničem pravidla hry – pozn. red.),“ říká Petr Matějček, jednatel společnosti Medicionas, která vlastní slovenský start‑up Scase.

Mluví o relativně malé krabičce, která se pohodlně drží v rukách a nemá ani půl kila. Zato v sobě skrývá hned několik důležitých funkcionalit, kvůli kterým dříve museli pacienti navštěvovat lékaře. Měří teplotu, tlak, puls, okysličení krve, hladinu cukru, váhu. „A brzo i EKG, jehož křivku bude vyhodnocovat umělá inteligence,“ říká Petr Matějček.

Medicínské zařízení, které si na začátku svého vývoje vydobylo účast hned v několika akcelerátorech, v sobě kombinuje smart senzory s digitální pacientskou databází a inteligentním dotazníkem. Umožňuje odesílání a zobrazování pacientských dat do mobilní nebo počítačové telemedicínské platformy, do které má přístup jak pacient, tak zdravotnický personál. Na zařízení je fotoaparát a kamera, která v případě potřeby umožní videohovor s lékařem. Ten prostřednictvím platformy může sledovat historii záznamů pacienta, určovat léčbu a medikaci.

Uvnitř přístroje je avatar, který s pacientem aktivně komunikuje hlasem a například hlídá, kdy si má vzít jaký lék nebo zda je v daném dnu dostatečně aktivní pro to, aby si udržel váhu.

HN BeNative

Telemedicína může ušetřit až polovinu návštěv u lékaře. Odlehčuje i přehlceným urgentům

▪ 2 min. čtení

Získat si srdce Blízkého východu

Po několikaletém testování se aktuálně přístroj uvádí na trh. V letošním roce by firma, která nyní má na Slovensku a v Čechách šest zaměstnanců, měla dosáhnout obratu kolem třiceti milionů korun, v příštím roce cílí na desetinásobek. Petr Matějček věří, že každý rok se obrat zněkolikanásobí. Aktuálně dojednává prodeje s partnery v Srbsku, Maďarsku, Spojených arabských emirátech, Egyptě, Ghaně a Indonésii.

„Jednou z oblastí, na kterou se chceme cíleně zaměřit, jsou země Blízkého východu, takzvané GCC. Obyvatelstvo těchto zemí trpí více než v Evropě jak chorobami spojenými s vysokým tlakem, tak i cukrovkou. Zdravotnictví je také v těchto zemích skutečnou prioritou, je digitalizováno a do systému jsou vynakládány obrovské prostředky. Velkou příležitost vidíme zejména ve Spojených arabských emirátech, kde zrovna řešíme poptávku po několika tisících přístrojích. Je to země s velkým potenciálem, nejen právě digitalizací zdravotnictví a objemem peněz, které do něj proudí, ale je v ní také o třicet procent vyšší prevalence vysokého tlaku než v Česku. A právě na nemoci srdce se v současnosti zaměřujeme. Naším partnerem je člen královské rodiny v Dubaji Sheikh Saeed bin Mohamed al Maktoum a jako instituce Dubai Health Authority.“

Devětašedesátiletý podnikatel je přesvědčený, že řídí firmu, která má potenciál stát se dalším českým jednorožcem. O tom, že se nejedná o plané řeči, hovoří fakt, že už dva jednorožce ve svých trofejích má. V devadesátkách to byl právě on, kdo spoluzakládal Českomoravskou stavební spořitelnu a také firmu DeTeMobil, dnes T‑Mobile. Obě hodnoty jedné miliardy dolarů dosáhly už po prvních třech letech. „Naše zařízení má stejný potenciál,“ tvrdí.

K Scasu se dostal v podstatě náhodou. „Jel jsem ráno autem ze cvičení a na Radiožurnálu právě mluvili o tom, že na Slovensku existuje start‑up, který má přístroj sledující základní životní funkce. Zaujalo mě to, a tak jsem jim zavolal a za dva týdny jsem už seděl v Bratislavě, kde mi ukazovali zařízení, kterému jsem úplně propadl. O jeho potenciálu jsem byl od začátku přesvědčený,“ říká podnikatel a zároveň investor do této technologie.

Investoři z různých zemí

Scase vyhrál v několika startupových soutěžích a na svůj rozjezd získal investice ve výši více než dvou milionů eur. Mezi investory jsou vedle české bpd partners i slovenská CB Espri, Y Soft Ventures Václava Muchny, AI Startup Incubator, švédský fond Stockhlm Norrskentet, podnikatelé Vít Horký a Petr Matějček.

Zařízení prošlo řadou pilotních projektů na Slovensku, v Česku, Albánii, Gruzii, Severní Makedonii a Ghaně. Připravují se pilotní projekty právě na diagnózu chronického selhání srdce v Kardiocentru Krajské zdravotní v Ústí nad Labem, ve Fakultní nemocnici v Plzni nebo ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně.

„Až na výjimky ale Česko výrazně v digitalizaci a telemedicíně zaostává. Všechny okolní státy jsou několik kroků před námi. V Srbsku se například dělal elektronický recept několik měsíců, u nás několik let. Jejich systém navíc umí analýzu léků, aby se mezi sebou vzájemně neovlivňovaly,“ nastiňuje situaci Petr Matějček.

Aktuálně se ve firmě pracuje na několika upgradech. Tlak se nebude měřit pomocí klasické manžety, která se doteď připojovala konektorem k zařízení, ale světelným paprskem, což je celosvětový patent docenta Jiřího Choda z FEL ČVUT v Praze. „Zmizí efekt bílého pláště, protože mnoho lidí znervózní ve chvíli, kdy si manžetu nazují,“ vysvětluje Petr Matějček.

Brzo k přístroji také přibyde možnost měření EKG a jeho vyhodnocování pomocí umělé inteligence. „Umělá inteligence vyšetření výrazně zpřesní. Na rozdíl od lékaře, který dochází k závěrům na základě stovek nebo tisíců případů, ona hodnotí na základě milionů. Umožňuje proto predikovat, co se může se srdcem stát v následujících několika měsících. Naším partnerem v tom je jeden ze světových lídrů, firma Powerful Medical,“ říká Petr Matějček.

Ulehčení zdravotnímu personálu

Výzvou je zajistit integraci technologie do systémů ambulantních lékařů, nemocnic a domovů sociální péče. Na tom firma spolupracuje s nejvýznamnějšími tvůrci nemocničních a ambulantních systémů, jako je Stapro, Iresoft, Medicalc nebo ICZ. V praxi již testujeme zapojení v řadě zařízení sociální péče SeneCura, která využívá systém Cygnus nebo s Penta Hospitals, jenž je součástí nadnárodního holdingu Penta Hospitals International. Ta provozuje desítky nemocnic, Alzheimer domů a ambulantních zařízení a využívá jak systém Cygnus, tak i Medicalc. Cílem Medicionas je plná integrace systémů, která jak zdravotním sestrám, tak i lékařům v nemocnicích umožní mít informace o pacientech na jednom místě.

„Zdravotní sestra nebo jiný nemocniční personál se na oddělení stará přibližně o patnáct pacientů. Každé ráno a večer u nich provádí měření. Sestra vezme přístroj a jde k pacientovi, který má čárový kód, QR kód nebo náramek s identifikací. Skenováním kódu ověří totožnost pacienta, provede měření teploty, tlaku, hladinu cukru. Údaje se automaticky zanesou do nemocničního informačního systému. Automaticky se do něj zapíše i odpověď pacienta na otázku, jak se aktuálně cítí,“ popisuje Petr Matějček.

„Díky okamžité digitalizaci a přesným údajům mohou lékaři s informacemi ihned pracovat. To šetří čas a zvyšuje efektivitu práce personálu. Sestra nemusí nosit několik přístrojů. Stačí jeden, jehož obrazovka zobrazuje potřebné informace. Přístroj může mít i funkci hlasového asistenta, který sestru upozorní například na nutnost podání léků panu Novákovi nebo změření hladiny cukru.“

Zkušenosti z dvouletého používání přístroje v nemocnicích podle Petra Matějčka ukazují, že sestry tímto způsobem ušetří osm až deset minut na jednoho pacienta denně. Zároveň se výrazně zvyšuje přesnost informací, protože zapisováním do tradičního bloku a následným přepisováním údajů na sesterně, dochází až k dvacetiprocentní nepřesnosti.

Zdravotní pomůcka Scase, která je certifikována dle evropské normy MDR třídy II.b, má šanci stát se základním telemedicínským nástrojem jak v nemocnicích či zařízeních sociální péče, tak ale především při kontrole a kompenzaci zdravotního stavu jednotlivých pacientů, kteří se zotavují doma. Jde jak o pacienty s chronickým selháním srdce, tak i pacienty po pooperačních stavech, onkologických operacích či pacienty s cukrovkou. Povede to nejenom ke zlepšení zdravotní péče pacientů, ale i k dramatickému snížení jejích nákladů.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Medicionas.