České zdravotnictví se bez digitalizace neobejde. Budoucností je telemedicína, zaznělo na konferenci

Elektronizace a digitalizace českého zdravotnictví je tématem, které již mnoho let rezonuje nejen mezi odbornou veřejností, ale také mezi samotnými pacienty. Této problematice se věnovala i konference s podtitulem Digitalizace českého zdravotnictví 2024, která se uskutečnila začátkem června a jíž se zúčastnilo více než 200 expertů z oblasti zdravotnictví a informačních technologií z celého Česka. Otevřela diskusi, která poukázala na největší problémy při zavádění moderních informačních technologií do běžné zdravotnické praxe.

Zazněly zde zkušenosti a připomínky těch nejpovolanějších, tedy lékařů a zástupců zdravotnických zařízení. Generální ředitel společnosti AstraZeneca pro oblast střední Evropy Kuuno Vaher zdůraznil význam partnerství a nadnárodní spolupráce v projektech transformace zdravotní péče. V kontextu stárnoucí populace a zároveň stále větší komplexity zdravotnického systému je elektronizace zdravotnictví velkou výzvou. Klíčem je personalizovaná péče založená na pacientských datech a včasná diagnostika.

Schválením novely zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, učinila Česká republika významný krok k jeho úplné elektronizaci. V oblasti digitalizace a podpory telemedicíny však podle odborníků za mnoha evropskými zeměmi výrazně zaostáváme. Důvodem je především to, že donedávna byla většina českých lékařů k poskytování svých služeb prostřednictvím elektronických portálů a moderních telemedicínských technologií skeptická.

HN BeNative

Telemedicína může ušetřit až polovinu návštěv u lékaře. Odlehčuje i přehlceným urgentům

▪ 2 min. čtení

Je zapotřebí stanovit jasná pravidla

Ministerstvo zdravotnictví podle Petra Foltýna, ředitele Národního centra elektronického zdravotnictví, nyní pracuje na přípravě základních standardů elektronického zdravotnictví, přičemž se jedná jak o obsahové standardy, tak o ty pro sdílení zdravotnické dokumentace. Návrhy příslušných dokumentů jsou přímo odvozeny od standardů Evropské unie.

Jedním z hlavních dokumentů, jejichž obsahovou strukturu je nutné řešit, jsou například propouštěcí zprávy. Stávající stav je takový, že současné propouštěcí zprávy nemají standardní formu ani obsah. Jejich hlavním nedostatkem je fakt, že zpravidla neshrnují celý pobyt pacienta ve zdravotnickém zařízení, ale v mnoha případech jen pobyt na oddělení, ze kterého je propouštěn. Může se tak stát, že v takové zprávě pak chybí informace o některých výkonech a nepřehledná jsou také data o podané medikaci.

V návaznosti na obsah a strukturu zdravotnické dokumentace je následně potřeba zajistit dostupnost těchto údajů pomocí elektronické komunikace těm, kteří jsou ze zákona oprávněni do těchto údajů nahlížet, a to včetně samotných pacientů.

Kromě obsahu propouštěcích zpráv ale bude v budoucnu nutné řešit i standardizaci řady dalších dokumentů. Zároveň s ní probíhají také různá výběrová řízení, například na dodavatele projektových prací na centrálních projektech a vlastní realizaci projektů s tím, že již v roce 2026 by měla být významná část služeb elektronického a digitálního zdravotnictví k dispozici jak zdravotnickým zařízením, tak i pacientům. Pro úspěšnou implementaci těchto služeb do českého zdravotnictví je však nutná i podpora v oblasti kybernetické bezpečnosti (NIS2) a legislativní řešení využívání nástrojů umělé inteligence a všeobecná akceptace telemedicíny.

Práce na legislativě pokračují

Na legislativní aspekty elektronizace a digitalizace českého zdravotnictví upozornila Vladimíra Těšitelová z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zdůraznila, že novela zákona o zdravotnických službách nově zavádí definici telemedicínských zdravotních služeb a stanovuje i základní pravidla pro jejich využívání.

Jednou z důležitých komponent systému, který tento zákon předpokládá, je i takzvaný emergentní zdravotní záznam. Jde o sdílený záznam, který bude obsahovat základní informace o pacientovi, jež mohou posloužit například jako informace pro posádky zdravotnické záchranné služby. Novinkou je také skutečnost, že záznam ve zdravotnické dokumentaci může být pacientem elektronicky podepsán, a to buď kvalifikovaným, nebo dynamicky biometrickým elektronickým podpisem.

Telemedicína v praxi

Na konferenci se představilo i několik českých projektů, které ukazují, že telemedicína opravdu může přinést výrazný efekt. Jedním z nich je startupový projekt Kardi AI, který umožňuje vzdálený monitoring EKG a vyhodnocení případné arytmie s využitím umělé inteligence. Výhodou tohoto řešení je fakt, že samotné měření lze provádět prakticky kdykoliv a kdekoliv. „Sám trpím nepravidelností srdečního rytmu, a tak jsme chtěli vymyslet něco, co by pacienty s podobným problémem zbavilo nutnosti nosit zbytečně velké a těžké zařízení – takzvaný Holter – a zároveň zrychlit i vyhodnocení záznamu,“ konstatoval provozní ředitel tohoto projektu Vlastimil Hrabal. Včasným záchytem srdečních arytmií se pomocí Kardi AI podařilo zachránit více než 200 lidských životů.

Dalším projektem, který zde byl prezentovaný, je telemedicínská platforma MEDDI. Ta ve spojení s mobilní aplikací MEDDI app představuje ucelené řešení pro lékaře i pro jejich pacienty. Hlavním cílem je maximální úspora času, zefektivnění zdravotní péče a zajištění bezpečného spojení lékaře s pacientem. Aplikace umí uchovávat nejrůznější zdravotnická data a pacient přes ni může například sdílet informace z chytrých hodinek, což lékaři umožní získat relevantní informace o aktuální fyzické kondici.

Kromě verze určené především pro praktické lékaře a širokou veřejnost vyvíjí společnost MEDDI hub také specializované verze aplikace, které jsou určeny pro specifické skupiny pacientů. Jde například o pacienty s diabetem, nadváhou, onkologické pacienty nebo o nastávající maminky. Funkce BioScan umožňuje orientační dálkové měření fyziologického stavu pacienta s využitím čelní nebo hlavní kamery chytrého telefonu. Koncem tohoto roku budou platformu MEDDI využívat lékaři a pacienti již 21 zemí světa. V Česku se zatím do tohoto projektu v rámci péče o zaměstnance velkých společností zapojilo přibližně 5500 lékařů a více než 400 000 zaměstnanců.

Od slibů k realizaci

Přínos konference, která nastínila nové pohledy na zdravotnictví, na závěr zhodnotil i zástupce jejího generálního partnera, společnosti STAPRO. „Domnívám se, že tato konference má potenciál překonat historickou skepsi, která zde byla a někdy i stále je k ministerským projektům. V minulosti se jich mnoho nepodařilo nebo se odkládaly, což samozřejmě nevzbuzovalo mnoho důvěry.Okruh lidí, kteří na podobné projekty slyšeli, byl právě proto relativně malý. Ale tentokrát věřím, že digitalizace zdravotnictví skutečně proběhne,“ uvedl její obchodní ředitel Michal Mareš.

Článek vznikl ve spolupráci s agenturou EEZY.