Nový směr pro Green Deal? Větší bezpečnost a lepší konkurence pro Evropu

„Když se zeptáte Čechů, co očekávají od evropského Green Dealu, 70 procent z nich odpoví, že zákaz aut se spalovacími motory,“ uvedl generální ředitel energetické společnosti ČEZ ESCO Kamil Čermák v debatě Hospodářských novin, která se konala na konci června. Otázka spalovacích motorů přitom představuje jen zlomek obsahu takzvané Zelené dohody. Ta se týká především obnovitelných zdrojů, energetické soběstačnosti a bezpečnosti nebo dekarbonizace průmyslu.

Diskuse o Green Dealu se zúčastnily také členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová a výkonná ředitelka Aliance pro bez­emisní budoucnost Jana Morávková. Se šéfredaktorem HN Jaroslavem Maškem mluvili o tom, jakou podporu má Zelená dohoda v Česku a zda je těchto cílů u nás možné dosáhnout.

Kamil Čermák potvrdil, že budou‑li energetické úspory ve veřejných budovách v budoucnu pokračovat rychlejším tempem než doposud, může stát ročně ušetřit až 20 miliard korun. Green Deal tím pádem může prospět nejen životnímu prostředí, ale i ekonomice. I přesto má Zelená dohoda v Česku velmi špatnou pověst.

O zelené politice se mluví, když nejde o peníze

Kamil Čermák je přesvědčen, že při nedávných evropských volbách veřejným míněním hýbalo především „zmatení o Green Dealu“. Debata se podle něj zaměřila převážně na tematiku spalovacích motorů a obav z jejich zákazu, i když to představuje jen velmi malou část dohody. Toto umožnilo například koalici Přísaha a Motoristé sobě, aby ve volbách dosáhla na překvapujících 10,3 procenta hlasů, kdežto Strana zelených získala jen 1,55 procenta.

Jitka Haubová z Komerční banky věří, že negativní dopad na popularitu Green Dealu mají i současné ceny elektroaut: „Češi mají rádi diskusi o životním prostředí, ale nesmí zasáhnout do jejich peněženky.“ Tvrdí nicméně, že i když z hlediska nákupu dnes vyjde elektrické auto jako ta dražší varianta, z provozního pohledu je ale právě tato investice tou levnější. V dlouhodobém horizontu by pak podle ní Green Deal nemusel zasahovat ani do peněženky.

I když v Česku politické strany se zeleným smýšlením oslabily ve prospěch euroskeptiků, podporovatelé dohody mají v Evropském parlamentu stále většinu. Ředitelka Aliance pro bezemisní budoucnost Jana Morávková má spíše než z vlivu nově zvolených českých euroskeptiků v europarlamentu obavu z výsledků například ve Francii, kde s náskokem vyhrála populistická pravicová strana RN – Rassemblement National neboli Národní sdružení. „Víme, že když si jedna země postaví hlavu, nemusí to být úplně jednoduché,“ uvedla Morávková.

Obavy má ale i z budoucnosti environmentalismu v Česku. „Roste frustrace, a pokud nebudeme schopni témata zjednodušit a doručit široké veřejnosti, spláčeme nad výdělkem,“ doplnila Morávková.

K transformaci energetiky nás dotlačí Putin

Jana Morávková věří, že aby vláda mohla rea­lizovat zelené změny, je potřeba jednoduše komunikovat se stakeholdery z daných krajů, které budou nejvíce ovlivněny. „Představit jim například deset pozitivních bodů, které jim Green Deal přinese,“ uvedla.

Čermák situaci vnímá nadějně a je přesvědčen, že zájem o ochranu ovzduší a životního prostředí stále existuje. „Máme reálnou poptávku i od průmyslových firem, abychom je dekarbonizovali. Například od Třineckých železáren nebo z keramického průmyslu,“ podotkl.

Poptávku po přátelštějším přístupu k životnímu prostředí ve firmách potvrdila i Jitka Haubová, která uvedla příklady z bankovnictví. „Vnímáme opravdu vysokou poptávku po zelených úvěrech. Až 40 procent nových se dá označit za ESG úvěry,“ uvedla Haubová. Pod ESG úvěry lze zahrnout ochranu životního prostředí i lidský přístup k zaměstnancům a zákazníkům.

Co firmy i jednotlivce podle Čermáka nakonec dotlačí k transformaci energetiky, je agrese Vladimira Putina na Ukrajině. Věří, že válka na Ukrajině a přerušení dodávek plynu z Ruska ukážou důležitost bezpečné a soběstačné energetiky, která je postavena především na obnovitelných zdrojích, například ze solárních panelů a větrníků, namísto z dováženého plynu.

Než však může být transformace plně realizována, je potřeba více investic do obnovitelných zdrojů a konkrétních transformačních plánů pro podniky, shodují se Čermák a Morávková. „Potřebujeme přesvědčit kolegy v Bruselu, že zemní plyn je třeba jako transformační médium,“ uvedl Kamil Čermák a dodal, že ještě nejsme ve fázi, abychom mohli nakrmit všechny zdroje vodíkem či zeleným vodíkem, tyto technologie je třeba dovyvinout a dofinancovat.

Jana Morávková zase vidí problém v tom, že firmy plavou v regulatorice a povolovacích procesech. Nevědí, kde mají na transformaci získat kapitál, a chybí jim konkrétní plány.

Haubová je ale přesvědčena, že „Green Deal je motorem inovací“. Jako příklad uvádí, že její Komerční banka nedávno organizovala módní přehlídku, kde na sobě měly modelky oblečení z oxidu uhličitého. Jedna fintechová společnost totiž vynalezla stroje, které dokážou přeměnit oxid uhličitý do materiálu podobného polyesteru, z nějž se dá oblečení ušít. A toto je jenom začátek inovací, které dohoda podle Haubové může inspirovat.

Změnou jména zaměříme pozornost jinam

„Green Deal je potřeba přejmenovat na Dohodu o konkurenceschopnosti a bezpečnosti,“ přišel s nápadem Jaroslav Mašek, šéfredaktor HN. Neutrálnějším názvem by se podle něj dalo setřít stigma a zaměřit pozornost na důležité výhody, které dohoda přinese – například bezpečnost v soběstačné energetice a další.

Otázka budoucnosti těžkého průmyslu zde však stále zůstává. Podle Kamila Čermáka z ČEZ ESCO je potřeba se rozhodnout, který průmysl tu může zůstat a bude dekarbonizován a který naopak bude nutné uzavřít. 

Partnerem debaty je Komerční banka.