Ukrajinci trvají na vojenském vítězství bez kompromisů. Evropané vidí konec války jinak

Situace na ukrajinském bojišti se během první poloviny letošního roku dramaticky měnila s tím, jak Rusové útočili a Ukrajincům se nedostávalo munice a lidí. Vývoj na frontě ale – překvapivě – neměl vliv na trvalou podporu západní veřejnosti a názory Ukrajinců na to, jak by měla válka skončit.

Týden před summitem NATO ve Washingtonu, kde se čeká debata o možnosti pozvat Kyjev do aliance, to ukázal průzkum think-tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v patnácti evropských zemích včetně Česka.

Z výsledků ovšem vyplývá, že mezi Evropany a Ukrajinci panuje jeden zásadní názorový rozdíl, který může zkomplikovat budoucí podporu například při dodávkách zbraní nebo jednáních o ukrajinském členství v EU či NATO. Zatímco Ukrajinci věří, že jsou schopni porazit Rusko vojensky, Evropané se více přiklánějí k názoru, že konečným výsledkem bude nějaký kompromis a vyjednané řešení. Tento názor převládá i v zemích, které Ukrajinu podporují ze všech nejvíce, jako je Velká Británie, Polsko či Švédsko nebo Estonsko.

„Náš nový průzkum naznačuje, že jednou z klíčových výzev pro západní lídry bude sladit protichůdné postoje Evropanů a Ukrajinců k tomu, jak válku ukončit,“ říká Mark Leonard, ředitel ECFR a spoluautor průzkumu, který proběhl v první polovině května letošního roku. „Obě skupiny sice uznávají, že je třeba pokračovat ve vojenském poskytování pomoci Ukrajině v boji proti ruské agresi, ale v otázce, co je vítězství a jaký je vlastně účel evropské podpory, panuje hluboká propast.“

Češi patří mezi „středově“ až skepticky uvažující Evropany. Jen 11 procent dotázaných Čechů si myslí, že Ukrajina válku vyhraje vojensky. Nejvíc, 44 procent, si myslí, že Kyjev a Moskva najdou určitý kompromis. O ruském vojenském vítězství je přesvědčeno 19 procent dotázaných Čechů.

Pokud by se ovšem zvýšily dodávky zbraní a munice Kyjevu, naději na ukrajinské vítězství vidí 23 procent Čechů a na 32 procent klesá počet těch, kteří jsou přesvědčeni o kompromisním řešení.

analýza

Je NATO připraveno válčit? Na papíře ano, skutečnost je horší. Experti odkrývají před summitem slabiny aliance

26. 6. 2024 ▪ 4 min. čtení

Názor, že právě dojednané řešení válku ukončí, je v Evropě převládající – což je v kontrastu s Ukrajinou, kde si nadpoloviční většina, 58 procent, myslí, že výsledkem bude vojenské vítězství. Takto optimističtí nejsou ani Estonci, kteří jsou podle průzkumu názorově Ukrajincům nejbližší. Víru v ukrajinské vítězství tam zastává 38 procent dotázaných.

Na Ukrajině je přes všechny politické problémy spojené například s prosazením nového mobilizačního zákona pořád velká popularita prezidenta Volodymyra Zelenského. V armádu má „velkou důvěru“ 79 procent dotázaných a prezidentovi věří 65 procent. Jen jedno procento Ukrajinců si myslí, že Rusko vyhraje.

Větší část dotázaných Ukrajinců odmítá vyměnit území za mír a členství v NATO, tedy trvá na osvobození okupovaných území. Jen čtvrtina Ukrajinců by přijala návrh zahrnující získání zpět okupovaného území výměnou za demilitarizaci a vyhlášení neutrality své země.

„Zatímco Evropané považují za nejpravděpodobnější výsledek vyjednané urovnání, Ukrajinci zatím nejsou ochotni přistoupit na územní kompromisy za vstup do NATO ani na myšlenku „finlandizace“, kdy by si ponechali své území, ale vzdali by se svých ambicí v EU a NATO,“ vysvětluje Leonard.

Evropané mají stabilně silný názor na to, že je potřeba pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině, ale zároveň velmi silně odmítají možnost, že by jejich země vyslaly na Ukrajinu své vojáky. S tímto nápadem přišel na konci letošního února francouzský prezident Emmanuel Macron.

Největší podíl těch, kteří by souhlasili s vysláním vlastních vojáků na Ukrajinu, je ve Švédsku, celých 26 procent dotázaných. V Česku je to jen 16 procent. Drtivá většina Evropanů je proti (nejvíc v Bulharsku, 90 procent), ale na druhou stranu většina také podporuje zvýšení dodávek zbraní a munice Ukrajině.

Evropané váhají s tím, zda jejich země mají zvyšovat výdaje na vlastní obranu. To je špatná zpráva ve chvíli, kdy se více než dvacet ze 32 členů NATO jen těžce dostalo k hranici dvou procent HDP vydávaných na obranu, jak bylo domluveno v roce 2014. S tím, jak se zvyšuje pravděpodobnost, že americké prezidentské volby vyhraje Donald Trump, který Evropany za nízké obranné výdaje kritizuje, je pravděpodobnější také scénář slabší americké angažovanosti v případné obraně Evropy.

Nejvíc podle průzkumu podporují vyšší obranné výdaje Poláci, kde je pro 53 procent. Země nyní míří ke čtyřem procentům HDP obranných výdajů. Z patnácti zemí, kde se průzkum prováděl, mají nejmenší chuť k vyšším výdajům na obranu Italové. Češi jsou ve středu tabulky, 28 procent jich podporuje vyšší výdaje a 46 procent je zvyšovat nechce.