Francouzské akciové trhy zůstávají po druhém kole voleb, v němž překvapivě vyhořelo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, v klidu. Výrazný propad totiž hlavní akciový index pařížské burzy CAC 40, zahrnující největší koncerny, zažil už před měsícem. A to ve chvíli, kdy prezident Emmanuel Macron 9. června vyhlásil předčasné parlamentní volby. Od té doby index stále setrvává na úrovních zhruba o čtyři procenta níže. V pondělí se pohyboval kolem hodnoty 7640 bodů.
Současný macronovský premiér Gabriel Attal podal po víkendových volbách demisi, ale zřejmě ještě přes léto zůstane v úřadu. Atmosféru v byznysu tak vystihuje slovo vyčkávání. Na jedné straně je tu úleva, že Národní sdružení nakonec skončilo až třetí a Macronovo středové uskupení Obnova získalo více poslanců, než se čekalo.
Zároveň se teď hraje o to, jak velký vliv bude mít krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon. Jeho strana Nepoddajná Francie má 75 mandátů z celkových 577 a je stále nejsilnější součástí širší levicové koalice Nová lidová fronta. Ta získala 182 mandátů a vyšla z voleb do Národního shromáždění jako nejsilnější. Ve srovnání s jinými částmi této koalice ale Mélenchonova strana oproti volbám 2022 neposílila.
Co se dočtete dál
- Jaké jsou hlavní obavy byznysu ve Francii.
- Jaké jsou ekonomické ukazatele Francie.
- Jaký význam má Francie pro český export.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist