Snížení věku pro odchod do důchodu, nárůst minimální mzdy nebo zastropování některých cen. Několik levicových stran se ve Francii před parlamentními volbami dokázalo bez větších hádek domluvit na velmi radikálním programu nejspíš proto, že je ani nenapadlo, že by ho mohly realizovat v praxi. „Samy tím daly najevo, že nemají žádnou naději dostat se k moci,“ prohlásil ještě před volbami jeden z nejznámějších francouzských ekonomů, profesor Jean Pisani-Ferry z výzkumného institutu Bruegel.
Jenže Francouzi nakonec rozhodli jinak – levicová koalice jménem Nová lidová fronta (NFP) volby vyhrála, v Národním shromáždění má nejvíc mandátů. A to především díky snaze voličů odstavit od moci krajní pravici. Minimálně část levicových lídrů teď trvá na tom, že sliby je nutné splnit. Jsou přitom opravdu dalekosáhlé a vedly by k obřímu nárůstu výdajů za situace, kdy francouzský státní dluh přesahuje 110 procent hrubého domácího produktu. Vyšší zadlužení mají v eurozóně už jen Řecko a Itálie.
Co se dočtete dál
- O kolik chce levice (a taky krajní pravice) zvýšit francouzský deficit.
- Jaké výdaje například plánuje navýšit.
- Jak konkrétně by mohla propuknout dluhová krize.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
