Snížení věku pro odchod do důchodu, nárůst minimální mzdy nebo zastropování některých cen. Několik levicových stran se ve Francii před parlamentními volbami dokázalo bez větších hádek domluvit na velmi radikálním programu nejspíš proto, že je ani nenapadlo, že by ho mohly realizovat v praxi. „Samy tím daly najevo, že nemají žádnou naději dostat se k moci,“ prohlásil ještě před volbami jeden z nejznámějších francouzských ekonomů, profesor Jean Pisani-Ferry z výzkumného institutu Bruegel.

Jenže Francouzi nakonec rozhodli jinak – levicová koalice jménem Nová lidová fronta (NFP) volby vyhrála, v Národním shromáždění má nejvíc mandátů. A to především díky snaze voličů odstavit od moci krajní pravici. Minimálně část levicových lídrů teď trvá na tom, že sliby je nutné splnit. Jsou přitom opravdu dalekosáhlé a vedly by k obřímu nárůstu výdajů za situace, kdy francouzský státní dluh přesahuje 110 procent hrubého domácího produktu. Vyšší zadlužení mají v eurozóně už jen Řecko a Itálie.

„Uvedeme do praxe náš program jako celek,“ prohlásil hned po volbách Jean-Luc Mélenchon, šéf strany Nepoddajná Francie, která je nejsilnější součástí koalice NFP a v jejím rámci je nejradikálnější. Státní výdaje by po zavedení jejich programu stouply o 233 miliard eur ročně, tedy skoro o 5,9 bilionu korun, propočítal think-tank Institut Montaigne.

Koalice NFP chce část nových výdajů pokrýt nárůstem daní, a to hlavně pro bohaté. V součtu by tak francouzský deficit narostl o 179 miliard eur, tedy o 4,5 bilionu korun každý rok.

„Program koalice NFP by francouzské ekonomice zasadil smrtelnou ránu,“ varuje Patrick Martin, šéf svazu Medef, který je největším sdružením francouzských zaměstnavatelů. „Tento program vůbec není proveditelný,“ souhlasí Jean-Claude Trichet, někdejší guvernér Evropské centrální banky.

„Pro Francii by bylo katastrofální, kdyby se vydala cestou dalších masivních státních výdajů,“ dodal. Přitom varoval nejen před programem levice, ale i před plány krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové. To nezveřejnilo podrobný program, ale i ty plány, které představilo, rovněž počítaly s masivním prohloubením deficitu.

Otázkou ale je, jestli bude mít vítězná koalice NFP příležitost své požadavky realizovat v praxi. Získala sice nejvíc mandátů, ale na většinu v Národním shromáždění to ani zdaleka nestačí. Mélenchon ze strany Nepoddajná Francie proto žádá, aby koalice své plány prosadila pomocí dekretů, což je podle francouzské ústavy možné. Premiér může vydat dekret, jímž zavede i takový krok, pro který nemá většinu v parlamentu. Jenže poslanci mohou reagovat vyslovením nedůvěry vládě, která by v takovém případě padla.

Úplné uskutečnění levicového programu tak je krajně nepravděpodobné. A to i proto, že strany tvořící koalici NFP se záhy po volbách dostaly do sporů. Umírněné strany, tedy socialisté a Zelení, odmítají, aby se Mélenchon stal premiérem. Jeho strana sice v rámci koalice získala nejvíc mandátů, ale většinu v ní nemá. A socialisté ve volbách významně posílili.

Citovaný ekonom Jean Pisani-Ferry měl nejspíš pravdu ve svém odhadu, že NFP nepočítala s tím, že by mohla vládnout – a že tedy socialisté nebo Zelení právě proto přistoupili na radikální Mélenchonovy programové požadavky. Ale i tyto strany plánují řadu výdajů navýšit. I ony chtějí například zrušit důchodovou reformu, kterou prosadil prezident Emmanuel Macron. Ta zvýšila věk pro odchod do důchodu z 62 na 64 let.

Zatím není jasné, kdo novou vládu vytvoří. Centristická koalice vedená Macronem se nejspíš pokusí získat socialisty, Zelené a také pravicové Republikány. Vznikla by tak vláda s vyloučením pravicových i levicových extremistů, tedy Le Penové a Mélenchona. Socialisté a Zelení ale nepotvrdili, že by byli ochotní levicovou koalici NFP rozbít. A k této vládní kombinaci se nepřihlásili ani Republikáni, což je strana například bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Francii tak může čekat období velké politické nestability, na kterou by finanční trhy mohly zareagovat s podobným vyděšením jako na případné radikální navýšení státních výdajů. „Politická nejistota může sama o sobě vést k začarovanému kruhu, kdy firmy začnou méně investovat, růst ekonomiky tak bude nižší, to způsobí zvýšení rozpočtových schodků a to vyvolá nárůst úroků u francouzských dluhopisů,“ shrnul to analytický server Eurointelligence.

Před tím, že by se investoři mohli začít zbavovat francouzských státních dluhopisů, což by mohlo vyvolat dluhovou krizi podobnou té řecké, varoval i francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Část analytiků to odmítla jako snahu pomluvit domácí politickou konkurenci. Jenže dluhová krize sice není tím nejpravděpodobnějším scénářem, ale za současné situace ji rozhodně nelze plně vyloučit, uvádí například Ludovic Subran, hlavní ekonom společnosti Allianz.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist