Evropská unie posilovala odolnost, teď bude prioritou bezpečnost

Vyšší životní úrovně dosáhlo Česko i díky evropským penězům. Za dobu, kdy je členem EU z evropských zdrojů dotekly skoro dva biliony korun – za stejné období přitom samo Česko do rozpočtu Evropské unie přispělo 876,6 miliardy korun. Zásadní byla v tomto ohledu kohezní politika, jejímž cílem je snížit rozdíly mezi úrovní rozvoje jednotlivých zemí EU.

Bezpečnost jako priorita

Evropská unie se nyní nachází na prahu nového funkčního období, s čímž je spojené rozhodování o nových cílech a dalším směřování. O konkrétní náplni připravovaného politického programu EU budou rozhodovat samy členské státy, které definují priority v takzvané strategické agendě na roky 2024–2029. Ta může lépe napovědět, co na evropské úrovni očekávat. Státy v ní zjednodušeně řečeno dávají „notičky“, podle nichž pak Evropská komise hraje celé své funkční období.

Pro českou vládu jsou klíčové dvě priority. „Prosperita evropských států dnes závisí na dvou důležitých pilířích. Zaprvé na naší bezpečnosti a zadruhé na naší konkurenceschopnosti,“ uvedl český premiér Petr Fiala (ODS) na konferenci ke dvacátému výročí Česka v EU. A právě tato témata jsou zahrnuta mezi unijními prioritami na příštích pět let.

Hlavní prioritou bude bezpečnost, na které panuje shoda napříč politickým spektrem. V českém kontextu téma zásadně rezonovalo i během předvolební kampaně. V následujících letech se bude diskutovat o silnější koordinaci obranné politiky, aby byla odolnější vůči vnějším vlivům.

Jak ale podotýká Žiga Faktor, zástupce ředitele institutu Europeum, pod téma bezpečnosti se dá schovat i řada dalších aspektů. „V rámci bezpečnosti se můžeme bavit i o spoustě podtémat, nejde totiž jen o ta ‚tvrdá‘ témata jako obrana. Projeví se tu i téma rozšiřování a bude zde i geopolitický prvek silné Evropy, průmyslu, digitálních témat ve smyslu obrany či energetické agendy,“ říká.

Naopak dosluhující místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vidí v tématu bezpečnosti pokračování priority z předchozí agendy, kterou byla odolnost. „Odolnost zůstává. Řekla bych, že se přetavuje do oblasti bezpečnosti,“ uvedla na červnové konferenci České priority v evropské politice, kterou uspořádal server Euractiv.cz.

Protipól konkurenceschopnosti nebo ne?

Druhým stěžejním tématem je konkurenceschopnost. Evropská unie totiž v posledních letech ekonomicky zaostává za Spojenými státy i Čínou.

Řada politiků vnímá konkurenceschopnost jako protipól dosavadní zelené politiky Green Dealu. I pod toto téma se podle analytika Faktora dá vměstnat spousta věcí – třeba obchodní politika či jednotný trh. „Je ovšem důležité uvést, že při tom zmiňovaném odklonu od Green Dealu se řada věcí, které dříve byly pod touto hlavičkou, propíše do oblasti konkurenceschopnosti. Mám na mysli cirkulární ekonomiku, energetickou bezpečnost nebo dekarbonizaci,“ říká Faktor.

O tom svědčí také slova Martina Dvořáka, ministra pro evropské záležitosti. „Staví se do opozice konkurenceschopnost s Green Dealem (…). To je dilema, které tak není a nemusí být,“ uvedl Dvořák na červnové konferenci o českých prioritách.

Budoucnost evropské zelené politiky nicméně zůstává hojně diskutovaným tématem jak mezi politiky, tak napříč akademickou a expertní sférou.

„Nemyslím, že Green Deal odpískáme, musíme jej ale dostat do ekonomicky reálných kontur. Obecně lze očekávat, že strategií budou spíše pohotové reakce, než že by se vytvářela nějaká vyloženě nová témata. Lze jen doufat, že nebude defenzivní,“ přidává se také Vít Hloušek, profesor politologie z Masarykovy univerzity v Brně.

Evropský rozpočet se změní

Nová Evropská komise bude také sestavovat další dlouhodobý rozpočet EU. Ten současný na roky 2021–2027 přinesl zásadní změnu – členské státy si historicky poprvé společně půjčily peníze na finančních trzích. Chtěly tak financovat nástroj na podporu oživení NextGeneration EU, který měl státům pomoci vyrovnat se s následky pandemie covidu‑19.

Podle Faktora by mohla EU vsadit na další nástroje, které by jí mohly vygenerovat další příjmy nebo přispět na plnění cílů – například by se země EU mohly dohodnout na nových společných půjčkách.

Česko jako čistý plátce?

Dle odhadů by se Česko mohlo v dohledné době stát takzvaným čistým plátcem – do unijního rozpočtu by tedy přispívalo více penězi, než by z něj získalo. Tato situace by mohla nastat zhruba okolo roku 2030.

„Z povahy věci to znamená, že si česká ekonomika vede dobře a že Češi se mají dobře,“ zdůraznil analytik Faktor. Zároveň však upozorňuje, že tato role nevyhnutelně znamená pokles prostředků získaných z kohezních fondů, ze kterých země po celou dobu svého členství zatím masivně profitovala. Jen pro představu, v současném finančním období 2021–2027 je pro Česko alokováno 19,8 miliardy eur (cca 500 miliard korun).

Podle analytického projektu České zájmy v EU budou v příštím finančním období největší příležitostí zdroje spojené s Green Dealem, jako je Fond pro spravedlivou transformaci, Sociální klimatický fond nebo Fond pro regionální rozvoj. V současnosti jsou hlavním způsobem, jak Česko peníze z EU získává, kohezní fondy.

Fakt, že se prostředky přicházející skrze kohezi ztenčí, však podle profesora Hlouška není „žádnou tragédií“. „Další ekonomické výhody plynoucí z členství nezmizí a je jen na nás, abychom je využili,“ míní.

Kromě kohezních fondů se Česku nabízí využít prostředky z jiných programů. Příkladem toho jsou takzvané komunitární fondy, které se řídí přímo z Bruselu. Do této pomyslné vyšší ligy fondů patří například Erasmus+, Kreativní Evropa nebo Horizont 2020.

Česko navíc těží z členství ve vnitřním trhu, díky kterému může exportovat do evropských zemí EU bez velkých bariér.

Pozitivní komunikace

Na to, že se Česko v budoucnu stane čistým plátcem, je ovšem nutné se nachystat. „Bylo by ale třeba, aby s tímhle výhledem pracovali čeští proevropští politici, protože tady pořád přežívá dojem, že přínos z EU rovná se dotace,“ posteskl si Hloušek.

Proměny Česka

Stáhněte si přílohu v PDF

I analytik Faktor volá po lepší komunikaci tohoto tématu. „Hlavně se to (že se Česko stane čistým plátcem) dříve nebo později stane. Je to spíše otázka kdy. Aby to ale bylo v Česku ‚akceptovatelné‘, je nutné, aby o tom politici začali pozitivně komunikovat,“ upozorňuje Faktor.

Podle projektu České zájmy v EU by se měly do debaty v zemi zapojit silné osobnosti – nejen politici, ale i představitelé firem či známé osobnosti z dalších koutů veřejného dění.

Česko je v čerpání evropských fondů na špici

V posledních letech se Česku velmi daří uplatnit peníze z evropských kohezních fondů, které dlouhodobě pomáhají snižovat rozdíly napříč regiony i celou Evropskou unií. Velký úspěch země aktuálně zaznamenává v dočerpání všech prostředků minulého období 2014–2020, stejně dobře se jí ale daří i start toho nového.

Ke konci letošního dubna 2024 bylo českým příjemcům vyplaceno přes 674 miliard korun, lze tedy aktuálně očekávat dočerpání 100 procent finančních prostředků vyčleněných pro programové období 2014–2020.* Tento úspěch vypovídá především o vysoké schopnosti českých příjemců efektivně vynaložit prostředky na projekty prospěšné pro občany. Neméně důležitá je také rychlá a precizní administrace kroků spojených s přípravou žádostí o platbu, a to jak na straně příjemců, tak na straně poskytovatelů dotací.

Česko je v čerpání evropských fondů na špici

Dopady fondů EU v období 2014–2020

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.