Maďarsko sice bude do konce roku předsedat Evropské unii, politici členských států ale hodlají ignorovat schůzky, které bude země pořádat. Vrací tak úder maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jenž se začátkem července vydal utajeně za ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který je strůjcem agrese na Ukrajině. V minulosti se do takové izolace dostalo i Rakousko.
Orbán na sebe poštval kritiku většiny spojenců z EU a NATO svou sólo akcí na Ukrajině a v Rusku. V Kyjevě nejdříve bez předchozí konzultace s ostatními vyzval prezidenta Volodymyra Zelenského, aby „zvážil příměří“ – tedy z pohledu Ukrajiny kapitulaci.
Tři dny poté Orbán odjel do Moskvy – a následně do Pekingu –, aniž by to ostatním unijním partnerům sdělil. Řada politiků se o těchto jeho cestách, jež sám Orbán nazval „mírovými misemi“, dozvěděla ze sociálních sítí.
Protějšky maďarského premiéra ze zemí unie to přimělo ke shodné reakci: omezit kontakty s Orbánovými lidmi na minimum. Většina zemí proto za sebe poslala jenom vyšší úředníky na schůzky ministrů ze sedmadvacítky, které v těchto dnech pořádají Maďaři na svém území. Se speciálním řešením přišel končící unijní šéfdiplomat Josep Borrell. Na dny, kdy by se měli koncem srpna neformálně sjet ministři zahraničí EU do Budapešti, chce svolat jejich řádné zasedání do Bruselu.
Nejde ale o centrální rozhodnutí EU. Na bojkotu se dohodli jednotliví lídři při probírání Orbánových cest, přičemž stěžejním momentem koordinace byl podle diplomatických zdrojů summit NATO ve Washingtonu – členství států v EU a NATO se do značné míry překrývá.
Proč je Orbán v čele EU nebezpečný a co s tím mohou evropští politici dělat
K omezení kontaktů s Maďary se přidala i Evropská komise. Komisaři nebudou jezdit do Maďarska na konzultace s maďarskou vládou a na neformální schůzky ministrů za sebe budou posílat svoje podřízené. Tradiční setkání komisařského týmu s předsednickou zemí plánované do Budapešti pak neproběhne vůbec.
Podle mluvčího komise Erica Mamera o tom rozhodla sama její šéfka Ursula von der Leyenová. „Neměli jsme zasedání kolegia, nebyla o tom tudíž debata. Rozhodla to předsedkyně,“ potvrzuje česká eurokomisařka Věra Jourová. Ta rozhodnutí svojí šéfové podporuje.
„Je to zcela namístě. Cesta komisařského týmu do předsednické země je cestou za přáteli. Viktor Orbán se chová jako náš vlastní nepřítel,“ dodala Jourová.
Maďarská vláda na bojkot svého předsednictví EU reagovala podrážděně. „Evropská komise je servisem členských států. Nemůže si vybírat instituce a země, se kterými chce spolupracovat,“ prohlásil maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka.
The #EU is an international organisation consituted by its Member States. The @EU_Commission is an institution of the EU. The @EU_Commission cannot cherry pick institutions & MSs it wants to cooperate with. Are all #Commission decisions now based on political considerations? 2/2
— Bóka János (@JanosBoka_HU) July 15, 2024
Nutno podotknout, že státy mají k bojkotu rozdílný přístup. Zatímco Švédsko s Finskem nebudou posílat svoje ministry na žádnou schůzku pod vedením Maďarů, slovenská vláda vedená premiérem Robertem Ficem se k úplnému bojkotu odmítla přidat.
Česká vládní koalice dala podle informací HN svým členům volnou ruku. Už dvě schůzky v Maďarsku tak vynechal ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), naopak šéf resortu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na neformální setkání se svými kolegy do Maďarska odjel.
Políček vládě členského státu EU se neřeší v Evropě poprvé. V roce 2000 tehdy čtrnáct zemí zavedlo politické sankce na Rakousko. Tehdy to bylo kvůli účasti krajně pravicové strany svobodných Jörga Haidera v rakouské vládě, k čemuž tam došlo vůbec poprvé v poválečných dějinách země.
Evropská čtrnáctka si tehdy zakázala politické kontakty s rakouskými představiteli. Po sedmi měsících však od bojkotu postupně ustoupila, protože se v praxi ukázal totální bojkot jako neudržitelný – s kancléřem Wolfgangem Schüsselem ostatní jednoduše potřebovali komunikovat. Předpokládá se proto, že neformální summit v listopadu v Budapešti pod vedením Orbána proběhne za účasti ostatních lídrů EU.
„Teď je to jednoduché, je to 26 proti jednomu,“ hodnotí situaci analytik institutu Europeum Vít Havelka. „Kdyby se ale k moci v EU dostalo víc sólistů jako Orbán, kterým nebude záležet na konsenzu s ostatními, Evropa bude paralyzovaná. Nebude schopná společného rozhodnutí,“ dodává.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist