Češi mají prvenství ve výzkumu chromozomu

Čeští vědci jako první na světě zobrazili povrchovou strukturu chromozomu v přirozeném stavu. Na nové zobrazovací metodě s mnohostranným využitím spolupracovali odborníci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR v Brně s kolegy z Ústavu experimentální botaniky. Odhalení povrchové struktury s různými miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. Chromozomy jsou vysoce citlivé struktury, ve kterých je uložena dědičná informace.

Výsledky jsou fascinující a překvapující, řekl ve čtvrtek novinářům Vilém Neděla, vedoucí brněnského týmu environmentální elektronové mikroskopie. Věří, že díky přínosům nové metody se budou přepisovat učebnice biologie.

Metoda A‑ESEM otevírá nové možnosti zkoumání neživé, ale především živé hmoty. Dosud se pro zobrazení prostorové struktury s rozlišením až miliontiny milimetru používala rastrovací elektronová mikroskopie, při které se vzorky pozorují ve vysokém vakuu. Proto musí projít úpravami, jež ale poškozují strukturu.

Zkratka A‑ESEM vyjadřuje pokročilou environmentální rastrovací elektronovou mikroskopii. Umožňuje zkoumat rostlinné a částečně i živočišné buňky v přirozeném stavu, třeba malé živé živočichy, houby, plísně, roztoče, proteiny či bakterie. Vědci se chystají také na viry. Navíc lze sledovat změny vzorků pod vlivem teploty, vysychání, chemické reakce či fyzikálního působení.

„Klasický mikroskop lze přirovnat k luxusnímu automobilu, přičemž environmentální mikroskop je luxusním automobilem v ještě vyšší výbavě, který navíc umí jezdit po vodě a potápět se jako ponorka, zkrátka má všechny funkce klasického mikroskopu, a navíc řadu dalších,“ řekl Neděla.